Státní miliardy na informační technologie (ostatní úřady a instituce)

Český statistický úřad

Podíl IT rozpočtu na celkovém rozpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhl v roce 2023 cca 6 %, což se nemění ani v roce 2024.

V posledních dvou letech úřad uskutečnil několik klíčových IT projektů, mezi které patří Geocluster pro zajištění základních rizik s náklady cca osm milionů, Wi-Fi pokrytí pracovišť ČSÚ za 3,5 milionu a elektronizace interních procesů včetně elektronického schvalování faktur.

Přečtěte si také:

Proč opustit cloud?

Pro roky 2024 a 2025 jsou plánována významná výběrová řízení včetně projektů v rámci čerpání NPO finančních prostředků na modernizaci Statistického informačního systému (SIS), nahrazení tiskového řešení a doplnění diskového pole.

Kybernetické bezpečnosti se ČSÚ věnuje s důrazem na phishingové a spearphishingové kampaně. Služby umělé inteligence v oblasti ICT v současné době ČSÚ nevyužívá.

Webová prezentace úřadu bude přesunuta na doménu Gov.cz k 31. 7. 2024.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky 

V roce 2023 tvořily výdaje na ICT přibližně 2,5 % celkového rozpočtu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PSP) s očekáváním zvýšení tohoto podílu v roce 2024. Mezi klíčové projekty patří investice do technického zázemí serveroven a vývoje podpůrných aplikací.

Přečtěte si také:

Jak psát kód s pomocí velkých jazykových modelů

Pro roky 2024 a 2025 jsou plánována významná výběrová řízení včetně zavedení nové spisové služby, testování a zavádění vládního projektu eSbírky a eLegislativy, zavedení automatizovaného přepisovacího pracoviště, projektu nového ekonomického systému, obměny strukturované kabeláže a vybudování vzdáleného záložního serverového centra.

„O tom, že PSP je zajímavým cílem útoků, jsme se přesvědčili mimo jiné i v čase pořádání Druhého parlamentního summitu Mezinárodní krymské platformy, kdy na náš web informující o této akci byl veden cílený DDoS útok, který trval déle než týden. DDoS útokům čelíme pravidelně, jsou vedeny z různých sítí z různých států. Sněmovní aktivity jsou pomyslným spouštěčem různých aktivit, proto se snažíme být v této oblasti maximálně připraveni,“ popisuje Martina Lustigová, vedoucí oddělení médií a PR v PSP.

Poslanecká sněmovna plánuje využití prvků umělé inteligence po instalaci automatizovaného přepisovacího pracoviště, ale nepřesune svou webovou prezentaci na platformu Gov.cz, neboť není orgánem veřejné správy, a chce si tak zachovat svoji nezávislost.

Nejvyšší kontrolní úřad

Loni představovaly výdaje Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) na ICT 8,23 % z celkových výdajů úřadu, přičemž pro rok 2024 se očekává nárůst tohoto podílu na 9,62 %.

Během posledních dvou let se NKÚ soustředil na stavbu a vybavení nového sídla, a proto nebyly uskutečněny žádné klíčové IT projekty. Avšak v následujících letech se plánují významná výběrová řízení v oblasti ICT včetně náhrady tiskového systému v roce 2024 a náhrady diskového úložiště v roce 2025 s předpokládanými náklady sedm milionů korun na každý z projektů.

Přečtěte si také:

Čtvero důvodů neúspěchu genAI

V roce 2023 úřad čelil svým prvním DDOS útokům, které způsobily nedostupnost webových stránek NKÚ na několik hodin, avšak interní data nebyla nijak ovlivněna.

Vývoj v ICT branži ve státní a veřejné správě ČR NKÚ hodnotí jako pomalý, přičemž výsledky kontroly NKÚ ukazují na zpoždění elektronizace ve zdravotnictví a justici. NKÚ plánuje do roku 2027 aktivně využívat umělou inteligenci pro vyhledávání a zpracování informací v nestrukturovaných datech.

Webová prezentace NKÚ nebude přesunuta na doménu Gov.cz z důvodů obav o bezpečnost dat, nezávislost NKÚ a finanční náročnost takového kroku.

Česká národní banka

Česká národní banka (ČNB) investovala loni do ICT 18,5 % celkových výdajů ČNB (kromě výdajů na lidské zdroje). Mezi klíčové projekty v posledních dvou letech patří rozšíření systému sběru dat, technologický upgrade databázového systému Oracle Exadata a implementace systému pro správu mobilních zařízení MDM s celkovými investicemi přesahujícími desítky milionů Kč.

V nadcházejících letech ČNB plánuje několik významných výběrových řízení v oblasti ICT včetně implementace redakčního systému Drupal pro nový web ČNB, rozvoje a podpory systému SDAT, rozšíření diskových kapacit a ochrany koncových stanic s EDR/XDR.

Přečtěte si také:

Debaty, které musí vést každý manažer IT

Protože je ČNB vystavena kybernetickým útokům, zejména phishingovým a DDoS útokům, náklady na kyberbezpečnost kontinuálně rostou.

ČNB se připravuje na využití služeb umělé inteligence (AI) pro analýzu dokumentů a hlasových nahrávek a nebude přesouvat svou webovou prezentaci pod doménu Gov.cz, což je v souladu s praxí centrálních bank v zahraničí, které si zachovávají vlastní webové prezentace mimo doménu „gov“.

Senát Parlamentu České republiky

Odbor informačních technologií Kanceláře Senátu Parlamentu České republiky hospodařil v roce 2022 s rozpočtem 37 milionů korun a v následujícím roce s částkou 32 milionů korun. Pro rok 2024 se očekává podobné finanční hospodaření v závislosti na schváleném rozpočtu České republiky.

V posledních dvou letech byly uskutečněny klíčové projekty jako zavedení dvou Wi-Fi sítí pro hosty a zaměstnance k zajištění efektivnějšího přístupu k systémům v sídle Senátu, implementace Microsoft 365 pro poskytování moderních cloudových aplikací zaměstnancům a senátorskému sboru a virtualizace hardwaru pro snížení provozních nároků a nákladů. Také byly implementovány bezpečnostní komponenty pro ochranu před kybernetickými útoky.

Přečtěte si také:

Kyberútočníci si pomáhají umělou inteligencí, obránci oplácejí stejnou mincí

Mezi dlouhodobé projekty pro rok 2024 patří rekonstrukce serverovny, implementace bezpečnostních komponent a dohledové služby a další digitalizace interních procesů. Kancelář Senátu také zvažuje využití umělé inteligence v budoucnu.

Přesun webových stránek Senátu na doménu Gov.cz není plánován, neboť jde primárně o doménu institucí moci výkonné.

Policie ČR

Rozpočet Policie ČR na ICT technologie se pohybuje kolem dvou procent z celkového rozpočtu organizace.

V posledních dvou letech Policie ČR investovala do klíčových projektů jako například lokalizační a záznamová zařízení do vozidel za 93 milionů, rozvoje mobilní bezpečné platformy (MBP) za 62 milionů, pořízení Microsoft licencí za 158 milionů a spuštění softwarově definovaného datového centra SDDC na platformě VCF. V letech 2024 a 2025 jsou plánována významná výběrová řízení, mezi něž patří rozvoj MBP cca za 350 milionů (komunikační a lustrační systém, který využívají policisté v České republice. Systém umožňuje policistům získat přístup k informačním systémům v terénu bez součinnosti s dozorčí službou či operačním střediskem. Systém tak zrychluje administrativní část policejní práce a zlepšuje kvalitu informací bezprostředně dostupných při policejních úkonech v terénu), vybudování centrálního datového skladu za 165 milionů a lokalizační a záznamová zařízení za 300 milionů korun

Přečtěte si také:

TOP jedenáct nejžádanějších pracovních míst v oblasti umělé inteligence v podnicích

Policie se účastní vyjednávání o nařízení k AI na evropské úrovni i skupin, které AI řeší např. v Europolu. Na uživatelské úrovni zpřístupňuje podnikovou verzi AI běžně dostupných produktů (Copilot). Systémové nasazení AI plánuje do budoucna v souvislosti s rychlým nástupem a rozvojem této technologie, proto vznikla u policie pracovní skupina, která zahrnuje jak odborníky ICT, tak běžné uživatele. Úkolem této skupiny je definování možných AI aplikací pro užití v rámci Policie ČR. Webová prezentace úřadu bude přesunuta na doménu Policie.gov.cz.