Nad klasickými přepínači, v angličtině známými jako switche, budou čím dál častěji provozovány virtuální softwarové sítě, jejichž výhodou bude neomezená pružnost, a to po stránce síťové, výpočetní i úložné.
Softwarově definované sítě (SDN – Software Defined Networking) otevírají nové možnosti virtuálně založených síťových komponentů. Teprve nyní se SDN dostává do širšího povědomí a virtuální síťové komponenty patří mezi největší trendy v rámci síťových produktů, a to ať už na komunikační nebo na aplikační úrovni.
Očekávaná změna bude vyžadovat nový přístup k síťové architektuře, protože doposud známé monolitické prostředí se mění na dynamicky pestrý model, u něhož je nezbytná velká míra izolace.
V datových centrech založených na cloudových řešeních vzniká při virtualizaci síťových prvků na různých úrovních síťové či aplikační vrstvy multi-tenancy prostředí a právě díky cloudu se v cloudových datových centrech mohou měnit nároky na změnu velikosti, škálovatelnosti i na dynamické vlastnosti. Zmíněné multi-tenancy prostředí znamená v překladu multi-vlastnictví a jeho základním rysem je virtualizace v LAN a WAN sítích.
Jak si představit virtualizaci sítě
Ať už se jedná o jakoukoliv virtualizaci, vždy je neodmyslitelná spojitost s cloudem a cloud je považován za službu přizpůsobující se potřebám zákazníka díky dynamice celé infrastruktury. Architektura této infrastruktury je potom to, co musí podporovat virtualizaci – serverů, aplikací nebo síťové vrstvy. Jedním ze způsobů virtualizace je právě virtualizace v sítích datových center a jejich disaster recovery a backup centrech.
Network virtualization ve své podstatě znamená využití síťových zdrojů skrze logickou segmentaci jedné fyzické sítě. Pomocí instalace softwaru a služeb pro zajištění správy sdílení diskového pole, aplikací a výpočetních cyklů a mnoha dalších se dosáhne virtualizace sítě. Ta funguje se všemi servery a službami v síti jako s jediným zdrojem prostředků, které jsou dostupné i třeba bez přítomnosti odpovídajících fyzických komponentů.
Virtualizace sítě se posunula kupředu díky vzájemné spolupráci různých firem, které spojily své schopnosti a nabízejí řešení. Například při spolupráci firem Cisco a Citrix, kdy se Cisco zaměřuje na komunikační vrstvu SDN a Citrix na aplikační vrstvu, vzniká analogie komunikační a aplikační vrstvy v rámci SDN řešení. Trh, na kterém se SDN může uplatnit, je neskutečně velký a představuje několik desítek miliard dolarů. Význam Cloud Computingu tedy neustále roste a ještě několik let se na pomyslném vrcholu zájmu držet bude.
Pokud se vrátíme ke zmíněnému novému typu prostředí – multi-tenancy prostředí, tak to je specifické tím, že umožňuje provoz několika zákazníků, kteří jsou vzájemně odděleni nad jedinou fyzickou infrastrukturou. Síť je tedy pomyslně sdílena několika zákazníky.
Virtualizace síťové vrstvy na bázi SDN je tedy způsob, jak významně rozšířit možnosti dosavadních síťových zařízení. Nejde přitom jen o jednoduchou virtualizaci daných prvků, ale o celkové rozšíření jejich možností v rámci vizualizovaného prostředí, které tak nabídne téměř neomezené možnosti kapacity a hlavně dynamických změn.
Výhody virtualizace na nejrůznějších úrovních
Pokud si uvědomíme výhody spojené s virtualizací serverů (jakými jsou dynamické změny vlastností, kapacity, snadnější správa a mnoho dalších), tak podobné benefity přinese i virtualiazace síťové vrstvy, která umožní zvyšování kapacity rozhraní sítě, nejrůznější pokročilá nastavení i plnou automatizaci. SDN se postupně dostává do popředí a virtuální sítě se stanou běžnou realitou, a to jak v cloudových sítích, tak i v lokálním firemním prostředí.
Virtualizace sítě může být zrealizována bez jakéhokoliv přerušení existující sítě bez změny hardwaru nebo může být postavena takzvaně na zelené louce. Každá vizualizovaná síť má nezávisle na dalších sítích fungujících v daném datovém centru vlastní prostor, statistické počítadlo, QoS, bezpečnostní nastavení a jiné síťové služby vysoké úrovně. Virtualizace sítě mění pravidla v oblasti sítí tak, jaké známe doposud.
Virtualizované sítě umožňují mobilitu vytížení napříč menšími sítěmi pod ní a zpřístupnění zón, zatímco udrží škálovatelnou multi-tenantní izolaci a schopnost změnit fyzickou infrastrukturu na vyžádání. Čas, který zabere bezpečné nasazení aplikací v cloudu se tak reálně zkracuje z týdnů na minuty a manuální proces se stává automatickým. Oddělení virtuální sítě od fyzické významně sníží komplexitu fyzických sítí. Fyzická síť, stejně jako fyzické servery, se stává sdíleným prostorem síťové kapacity, jež může být užívána a měněna na vyžádání, dle aktuální potřeby a podpořit tak potřeby podniku.
Autor působí jako Sales Manager v Citrix Systems
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU