Jak covid může zachránit planetu

Když byla většina firem na počátku pandemie onemocnění covid-19 nucena přejít na práci na dálku, jen málokterého vrcholového manažera napadlo, že taková situace potrvá déle než rok a že se nouzový stav stane novým standardem. Dnes má sice mnoho organizací klíčové pracovníky přítomné fyzicky na pracovišti, ale většina do větší či menší míry přijala model virtuální práce u zaměstnanců, kteří mohou vykonávat své pracovní povinnosti na dálku.

Loni v říjnu jsem svému týmu oznámil rozhodnutí přejít natrvalo na práci na dálku, kdy nikdo nebude nucený k návratu na pracoviště, nebude-li to vyžadovat povaha pracovních úkolů, a pobočky budeme využívat k pravidelným setkáním, osobním jednáním a spolupráci v našem novém hybridním modelu práce.

V uplynulém roce těžila významná americká IT společnost SAIC, podobně jako mnoho dalších, z přínosů práce na dálku, například lepšího vyvážení pracovního a soukromého života zaměstnanců, zvýšení produktivity práce a úspor nákladů, které bylo možné  uskutečnit u strategických investic. Další pozitivní dopad virtuální pracovní síly a hybridního modelu zaměstnaneckého prostředí spočívá ve zmenšení uhlíkové stopy díky omezenému dojíždění a cestování pracovníků.

Před pandemií cestovali zaměstnanci společnosti SAIC v průměru více než 40 kilometrů tam a zpět z domova na stanovené místo výkonu práce. Odbourání každodenního dojíždění ušetřilo každému zaměstnanci přibližně 8,3 hodiny týdně a téměř 50 dolarů za benzín měsíčně. Z pohledu vlivu na životní prostředí to odpovídá eliminaci zhruba 2,3 tuny CO₂ za rok. Naši uhlíkovou stopu dále zmenšují nástroje pro spolupráci jako Zoom a Microsoft Teams, které minimalizují nutnost cestovat na jednání automobilem nebo letadlem a hrají klíčovou roli z hlediska produktivity a efektivity spolupráce.

Tendence omezovat dojíždění

Tato změna pracovní síly bude mít dalekosáhlé důsledky. V nedávném průzkumu mezi několika stovkami vedoucích pracovníků ve státní správě v USA naprostá většina respondentů (84 %) uvedla, že jsou po přechodu na práci na dálku produktivnější nebo stejně produktivní. A 82 % dotázaných předpokládá, že tento model bude nadále pokračovat. Průzkum dále ukázal, že 41 % respondentů očekává, že bude po odeznění pandemie pracovat na dálku v průměru tři dny v týdnu, a dalších 41 % se domnívá, že to bude čtyři až pět dní.

Naplní-li se tato očekávání, bude to mít velmi příznivý dopad jak na životní prostředí, tak na výkonnost pracovníků ve státní správě.

Řešení dlouhodobých problémů životního prostředí při zohlednění krátkodobých obchodních cílů je problém, se kterým se potýkají všechny podniky. I ty, jež už dnes mají malou uhlíkovou stopu, usilují o udržitelnější praxi a zapojují se do iniciativ na ochranu životního prostředí včetně omezování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické úspornosti a podpory recyklace a omezování odpadu.

Přizpůsobování technologií požadavkům na udržitelnost

Mnoho IT manažerů si uvědomuje pozitivní vliv technologií na ekonomickou úspěšnost podniku. Důležité však je uvědomovat si také přínosy technologií a nových směrů digitální transformace z hlediska problematiky klimatických změn a trvalé udržitelnosti. A právě dnešní doba nahrává kreativním technickým řešením, která přispívají nejen k obchodnímu růstu a zvyšování produktivity, ale také k ochraně životního prostředí.

Několik možností, jak začít

Manažeři IT by měli spolupracovat s vedením podniku na aktualizaci pracovních politik ve prospěch práce na dálku nebo hybridních modelů s ohledem na ekologickou udržitelnost jako jeden z hlavních přínosů.

Dále mohou ve spolupráci se správou budov omezovat využívaný fyzický prostor a zavádět nové cíle energetických úspor a udržitelnosti u místností sloužících ke spolupráci a setkávání.

V neposlední řadě by měli povzbuzovat zaměstnance, aby dbali na energetickou úspornost domácích pracovišť – výsledkem bude nejen větší šetrnost vůči životnímu prostředí, ale i snížení nákladů na provoz domácnosti.

Text vyšel v magazínu CIO Business World 5/21.