Hlavní navigace

Využívání ICT ve veřejné správě (2.)

26. 7. 2012
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: © Argus - Fotolia.com
Druhý díl našeho miniseriálu věnovaného využívání ICT ve veřejné správě tentokrát shrnuje oblast zabezpečení a výměny dat. Dále se věnuje podmínkám v oblasti IT, které mají zaměstnanci při výkonu své práce.

Data z oblasti zabezpečení IT získává ČSÚ již od roku 2007. Kromě zaručeného elektronického podpisu, o kterém jsme vám psali již v minulém dílu našeho miniseriálu, zjišťuje ČSÚ využívání také dalších bezpečnostních prvků, jako jsou třeba firewall nebo průběžné ukládání dat. Z průzkumu vyplynulo, že téměř všechny orgány státní správy používaly k poslednímu dni roku 2010 alespoň některý z nabízených způsobů zabezpečení informačních technologií.

První a zároveň jeden z hlavních druhů ochrany představuje antivirový software. K ochraně svých informačních technologií ho používalo v různých obměnách až 99?% organizačních složek státu, všechny krajské úřady a 98?% obcí.

Za další z pozorovaných bezpečnostních prvků lze považovat bránu firewall. Z průzkumu vyplývá, že tento druh ochrany je v informačních technologiích veřejné správy rozšířen podstatně méně než antivirový software, a to především v případě obcí – z nich využívá firewall pouhých 39?%. Procentuální počet byl ovšem téměř přímo úměrný počtu obyvatel, protože z obcí nad 20 000 obyvatel využívalo firewall až 99?%, zatímco obce s méně než 500 obyvateli používaly tento bezpečnostní prvek pouze ve 32?% případů. Z organizačních složek státu mělo aktivní firewall 88?% dotázaných subjektů a také všechny krajské úřady.

ČSÚ se zajímá rovněž o to, jak velká část státní správy pravidelně zálohuje data – je tomu tak u 98?% organizačních složek státu, všech 13 krajů a 86?% obcí. Z nich zálohují nejméně obce s nižším počtem obyvatel, avšak i v jejich případě dochází k zálohování dat v 81 procentech případů.
tabulka č. 1

Elektronická výměna dat v rámci organizace veřejné správy

Nejčastěji používaným způsobem sloužícím k elektronické výměně dat je samozřejmě elektronická pošta. Data uvnitř organizace si tímto způsobem vyměnilo až 99?% organizačních složek státu, všechny krajské úřady a 90?% obcí. U větších obcí dochází samozřejmě k výměně dat pomocí elektronické pošty častěji než v případě menších obcí, ovšem i ty využívají elektronickou poštu v 84 procentech případů.

Prostřednictvím softwarových aplikací dochází k výměně dat uvnitř organizace u 91?% organizačních složek státu, všech krajských úřadů a u 66?% obcí. Jestliže pozorujeme tento druh výměny dat u obcí podle velikosti, zjistíme, že obce patřící do největší velikostní kategorie využívají k výměně softwarové aplikace v 97 procentech případů, zatímco mezi obcemi s 1 000–1 999 obyvateli posílá data tímto způsobem již pouze 53?% z nich.

Další oblíbenou technologií, která se ve veřejné správě využívá k přenosu a výměně dat, jsou elektronické nosiče. Jedná se například o CD, DVD nebo flash disky. Pomocí těchto nosičů si v rámci jedné organizace vyměňuje data 71?% organizačních složek státu, znovu všechny krajské úřady a 65?% obcí. Nejvíce je výměna dat přes elektronické nosiče zastoupena u obcí největších (72?%) a nejméně u obcí z velikostní kategorie 1 000–1 999 obyvatel (60 %).

Intranet bychom intuitivně hledali spíše u větších organizací s více zaměstnanci a větší agendou. Prostřednictvím intranetu si data a informace v roce 2010 vyměňovalo 79?% organizačních složek státu, všechny krajské úřady, ale pouze 34?% obcí. Mezi podílem obcí používajících tuto technologii k výměně dat uvnitř organizace je v jednotlivých velikostních kategoriích obcí významný rozdíl. Obce s 20 000 a více obyvateli si vyměňují data pomocí intranetu v 84 procentech případů, kdežto obce s 1 000–1 999 obyvateli pouze v 19?%.

Elektronická výměna dat mezi jednotlivými organizacemi veřejné správy

Organizace veřejné správy využívají informační technologie také pro vzájemnou výměnu dat. Dotaz ohledně této problematiky byl v aktuálním šetření položen poprvé. Výměna dat mezi různými informačními systémy veřejné správy je chápána jako forma výměny datových zpráv mezi aplikacemi, tzn. jednoznačně strukturovanými dotazy na obsah dat, která jsou v působnosti jiného orgánu veřejné správy za předpokladu, že jednotlivé subjekty veřejné správy provozují vlastní informační systémy na podporu vlastních agend. Pomocí těchto systémů si v roce 2010 vyměnilo data 85?% organizačních složek státu, 12 krajských úřadů a 66?% obcí.

Registry veřejné správy představují referenční informační zdroje pro ostatní registry a další informační systémy veřejné správy, případně také pro informační systémy mimo veřejnou správu či přímo pro občany. Mezi centrální registry jsou nebo budou zařazeny: Územní identifikace katastrálních území a nemovitostí, Registr obyvatel, Registr osob, Registr práv a povinností. Registry veřejné správy užívalo v roce 2010 k výměně dat s jinými orgány veřejné správy 78?% organizačních složek státu, 11 krajů a 66?% obcí.

Podle průzkumu patří extranet k nejméně rozšířeným cestám výměny dat mezi jednotlivými orgány státní správy. K datové komunikaci s ostatními organizacemi státní správy ho v posledním šetřeném roce používalo 53?% organizačních složek státu, 4 kraje a 10?% obcí.

Kromě tří výše uvedených způsobů výměny dat s ostatními organizacemi veřejné správy dochází stejně jako u datové komunikace v rámci jedné organizace k výměně dat jednoduššími způsoby, jako jsou elektronická pošta a elektronické nosiče. Oba způsoby byly hojně využívány ve všech organizacích veřejné správy a ani mezi jednotlivými velikostními kategoriemi obcí nejsou v případě tohoto ukazatele tak významné rozdíly, jako je tomu u mnoha jiných sledovaných oblastí.

Podmínky pro výkon práce zaměstnanců

ČSÚ zjišťoval také pracovní podmínky zaměstnanců v oblasti informačních technologií. Konkrétně šlo o přístup zaměstnanců k internetu a ke služební e-mailové adrese či o možnost výkonu práce prostřednictvím tzv. teleworkingu. Dále se průzkum zaměřil na kvalifikaci a proškolení zaměstnanců v IT.

K 31. 12. 2010 bylo v organizačních složkách státu zaměstnáno 86?% osob majících v práci k dispozici osobní počítač s přístupem na internet a 96?% osob majících k dispozici služební e-mailovou adresu. Na krajských úřadech byly hodnoty podobné jako u organizačních složek státu. S přístupem k internetu zde pracovalo 85?% zaměstnanců a služební e-mailovou adresu mělo k dispozici 84?% zaměstnanců. V obcích disponovalo přístupem na internet 55?% pracovníků, vlastní e-mailovou adresu mělo k dispozici 56?% zaměstnanců obcí.

Některé úřady zařizovaly pro své zaměstnance také školení v oblasti IT technologií. V roce 2010 absolvovalo počítačový kurz organizovaný, objednaný či placený státní organizací 16?% zaměstnanců organizačních složek státu, 42?% zaměstnanců krajů a 18?% zaměstnanců obecních úřadů.

graf č. 1Již mnoho organizací ve státní správě přistoupilo k omezování přístupu na internet a k zakazování webových stránek, které nejsou k dané práci potřebné. V roce 2010 omezovalo svým zaměstnancům přístup na internet 69?% organizačních složek státu, 7 krajských úřadů a 14 % obcí. Z obcí uplatňovaly omezování přístupu na internet nejvíce obce s 20 000 a více obyvateli (65 %), malé obce naopak své pracovníky v přístupu na web téměř neomezují. Ve srovnání s rokem 2007, kdy byl ukazatel zjišťován poprvé, se podíl organizací veřejné správy omezujících zaměstnancům přístup na internet zvýšil (viz graf č. 1).

příloha_ovladnete_sva_data

Některé organizace státní správy již umožňují svým zaměstnancům pracovat alespoň část své pracovní doby z domova a výsledky své práce pak předávat prostřednictvím informačních technologií (teleworking). Tuto formu práce nabízí svým pracovníkům 42?% organizačních složek státu, 2 krajské úřady a 15,5 % obecních úřadů. Zaměstnanci ale využívali této možnosti jen zřídka, konkrétně šlo o 1,6?% všech zaměstnanců organizací veřejné správy.

Vzdálený přístup ke služebnímu e- -mailu umožňovaly svým zaměstnancům všechny krajské úřady, 71?% organizačních složek státu a pouze 39?% obecních úřadů. V případě obcí z velikostní kategorie 20 000 a více obyvatel je vzdálený přístup k e-mailu poskytován 86?% zaměstnanců. U obcí s počtem obyvatel 1 000–1 999 se mohlo z jiného než pracovního počítače ke svému služebnímu e-mailu připojit pouhých 27?% zaměstnanců.

Byl pro vás článek přínosný?