Hlavní navigace

Umělá inteligence = robot (?)

29. 5. 2019
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: VMware
Uvažovat o umělé inteligenci jako o robotu by bylo zcela nepřesné a zúžené. Bohužel, při představě „robota“ ve spojení s umělou inteligencí si většina lidí vybaví jen filmového humanoida, nikoli supervýkonné výpočetní systémy, které jsou součástí nových služeb a atraktivnějších uživatelských zkušeností v mnoha odvětvích.

Spotřebitelé, kteří stále větší měrou využívají v běžném životě moderní digitální technologie, však zároveň volají po lepší osvětě a domnívají se, že by firmy i státní instituce měly poučovat veřejnost o inovacích jako umělá inteligence, blockchain nebo internet věcí (IoT). Podle médií budou mít tyto přelomové technologie zásadnější dopad na budoucnost práce – v podobě „inteligentní“ čtvrté průmyslové revoluce – než všechny tři předchozí přelomové vynálezy: pára, elektřina a počítače. Tato historická období nesmíme ignorovat, ale naopak podrobněji zkoumat, abychom pochopili, jaký dopad budou mít dnešní technologie na zítřejší trh práce. Pokaždé panovaly obavy, že nové technologie připraví lidi o práci, a totéž slýcháme i dnes, byť v jiném kontextu. Pokaždé sice některá pracovní místa a některé profese zanikly, avšak naši předci se dokázali novým technologiím přizpůsobit a ve výsledku vznikly tisíce nových pracovních míst.

Z dějin si proto můžeme vzít důležité ponaučení. AI, IoT a blockchain stále větší měrou ovlivňují naše pracovní životy. Musíme proto mezi veřejností více šířit osvětu ohledně přínosů a možných negativ těchto nových technologií, aby se lidé mohli vzdělávat a adaptovat na nově vznikající role.

Podle průzkumu mezi spotřebiteli ve vybraných zemích EU, který provedla společnost VMware, se technologie staly nedílnou součástí každodenního života 46 % lidí, kteří v nich spatřují přínos v řadě oblastí.

soutez_casestudy

AINástup převratných technologií však provází také problém bezpečnosti a důvěry. Co se týče nových služeb a údajů o uživatelích, které shromažďují, více než dvě třetiny (68 %) dotázaných neví, kdo k nim má skutečně přístup. Současně 53 % dotázaných si uvědomuje přínos v podobě lepší zákaznické zkušenosti v interakci s bankami, obchody nebo lékaři. Téměř tři čtvrtiny (71 %) důvěřují těmto novým technologiím natolik, že by jim svěřily domácí monitorování zdravotního stavu seniorů. Spotřebitelé také věří, že nové technologie mají potenciál pomoci řešit problémy životního prostředí, například bojovat proti klimatickým změnám (50 %), ale na druhou stranu 66 % dotázaných je znepokojeno nebo se bojí toho, že by jejich banka měla přístup k úplným a přesným informacím o jejich každodenním životě, včetně nákupních zvyklostí, stravovacích návyků a cestování, a to i přes to, že by to umožnilo lépe spravovat jejich finance.
 
„Ocitli jsme se na nové digitální hranici z hlediska možností technologií a firmám se nabízí nové příležitosti k inovacím a k pozitivnímu ovlivňování našeho každodenního života. Stále zůstává prostor pro osvětu, která by pozdvihla důvěru v další inovace a podpořila jejich přijetí, a spotřebitelé jednoznačně poukazují na úlohu, kterou by v tom měly sehrát státní instituce i podniky. Firmy se mohou ujmout příležitosti a pomocí nových technologií poskytovat lepší a nové služby, které spotřebitelé uvítají. Se správnými digitálními základy dokáží podniky efektivněji inovovat dnes i do budoucna,“ říká Eliška Jirovská, Country Manažerka VMware pro Českou republiku a Slovensko.

O průzkumu: Průzkum se uskutečnil v srpnu a září 2018 na reprezentativním vzorku spotřebitelů ve Velké Británii (> 2000), Francii (> 1000) a Německu (> 2000).

Byl pro vás článek přínosný?