Když CIO navrhnou transformační iniciativu, která se neprosadí, často si stěžují, že jim v cestě překážela politika. Mohli by dokonce přidat kdysi vtipnou, nyní unavenou definici – že politika odvozuje svůj název od slova „poly“ (mnoho), za kterým následuje jméno oblíbeného pavoukovce sajícího krev: „klíště“ (anglicky „tick“).
Jejich kolegové z CIO vstřícně přikyvují a soucítí s hrůzností toho všeho.
Bohužel, tito CIO vnímají celou situaci přesně obráceně. Obecně platí, že je to právě nedostatek politiky – a nedostatečná dovednost lídra v umění politiky – co ničí dobré nápady a brání pokroku.
Chcete dostávat do mailu týdenní přehled článků z CIO Business Worldu? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
Vidíte, politika je to, co se děje, kdykoli organizace potřebuje dva (nebo více) lidí, aby učinili jedno rozhodnutí. To znamená, že politika je součástí každého důležitého organizačního rozhodnutí.
Jistě, existují výjimky — situace, ve kterých každý, kdo musí rozhodnutí podpořit, zcela souhlasí se všemi ostatními, kdo jho musí podpořit. Je to stejně pravděpodobné jako že všechny molekuly kyslíku náhodným pohybem skončí ve stejném rohu místnosti a nešťastní obyvatelé se tak udusí. Zákony organizační dynamiky to nevylučují, stejně jako fyzikální zákony udržují kyslík rovnoměrně distribuovaný. Jen činí vysoce nepravděpodobné, že by každý, kdo se podílí na rozhodnutí, zcela souhlasil se všemi ostatními.
Politika je soubor dovedností, které je třeba zdokonalovat, nikoli problém, který je třeba překonat. IT lídři, kteří se ocitnou v situaci, kdy se musejí orientovat v organizační politice, to mohou udělat úspěšně, počínaje základními fakty o hodnotě vztahů versus transakce. Zde je návod.
Když výhra prohrává více než prohra
Představte si, že se vaše společnost chystá zahájit kritickou strategickou iniciativu. Vy ji chcete. Stejně jako ji chce i spousta ostatních se stejnými schopnostmi a ambicemi jako vy.
Zatáhnete za pár nití, trochu si zamakáte a jinak uděláte, co musíte, aniž byste porušili smysl pro obchodní etiku, a nakonec vyhrajete.
Až na to, že to není „nakonec“. Je to začátek, protože zjistíte, kdy k úspěchu iniciativy potřebujete podporu těch, kteří nedostali souhlas.
Potřebujete ji a zdá se, že se vám jí nedostává.
Nejen to, ale další iniciativa, kterou chcete, se dostane k někomu jinému, spolu s několika dalšími po tom, a velmi pravděpodobně ruku v ruce s tím i povýšení, které jste chtěli, se dostalo někomu jinému.
Tehdy zjistíte, že výhra nepřichází tak často, jak se traduje, protože výhra je transakce – událost. Jsou to vztahy, které přetrvávají nebo se rozpadají poté, co transakce proběhla.
Přemýšlejte o každém organizačním rozhodnutí, na kterém se podílíte, jako o transakci, kterou můžete vyhrát – rozhodnutí dopadne podle vás – nebo prohrát. Situaci ilustruje obrázek níže. Pokaždé, když vyhrajete, budete si připomínat uspokojení z vítězství. Ale zároveň každá výhra snižuje důvěru vašich kolegů ve vás.
Pokaždé, když vyhrajete a ostatní prohrají, zvýšíte tím odolnost organizace vůči vám. Ne vůči další věci, ve které chcete vyhrát.
Vůči vám.
Každé vítězství poškozuje vztahy, na kterých závisí, aby byly politicky efektivní. Je to proto, že vztahy závisí na:
- Provádění laskavostí
- Pomoc s řešením problémů
- Požádání o pomoc k vyřešení jednoho z vašich problémů (kupodivu, žádost o pomoc posiluje vztah více než její poskytování)
- Naslouchání
- Udržování důvěry
- Poskytování podpory – zejména politické podpory
- Hledání přijatelných kompromisů
- Uznání výtky
- Prokázání zájmu o druhou stranu jako o osobu, i když – zvláště když – pro vás právě teď nemůže nic udělat
Prohlédněte si tento seznam a uvidíte, že v něm není nic, co by vypadalo, že vy vyhráváte a někdo jiný prohrává.
Ve skutečnosti některé z věcí na seznamu, které jsou hybateli vztahů záměrně proměňují výhry v částečné výhry. Jiné odhalují zranitelnosti. Žádost o pomoc; hledání přijatelných kompromisů namísto trvání na tom, že budete věci dělat „správným“ způsobem (definovaným jako „svým způsobem“); a zejména připuštění výtky; namísto toho, abyste trvali na tom, že máte ve všech věcech neustále pravdu, ukažte, co je potřeba k udržení a zlepšení vztahů, na kterých závisí váš dlouhodobý úspěch.
Win-win versus „pouhá“ výhra
Budování úspěchu na vztazích není totéž jako stará, otřepaná rada najít řešení typu „win-win“, tedy „výhra-výhra“.
Není to tak, že by řešení typu „win-win“ byla špatná. Jde o to, že řešení typu „win-win“ předpokládají, že vy a druhá strana stojíte proti sobě na opačných stranách metaforického stolu.
„Win-win“ je tedy doporučený výsledek většiny jednání.
Pokud jde o vytváření a udržování vztahů, které přežívají transakce, druhá osoba nebo lidé jsou v zásadě na stejné straně jako vy. Není to vyjednávání. je to spolupráce. To znamená strukturovat konverzaci podle toho: Vy a všichni ostatní zúčastnění byste se měli považovat za vůdce celé společnosti, nikoli pouze sila, která právě shodou okolností vedete.
To znamená, že win-win prostě nestačí. Měli byste otevřeně a příkladně trvat na tom, abyste „vyhráli“.
CIO Business World si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.