Hlavní navigace

Paradoxy ekonomického rozhodování: Krása lesklých mincí

5. 7. 2013
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

 Autor: © Frog 974 - Fotolia.com
Zatímco ekonomické rubriky médií se plní aktuálním zpravodajstvím, trochu v ústraní probíhají akademické výzkumy studující obecnější ekonomická témata. Výsledky jsou mnohdy nečekané. Nebo alespoň zábavné.

Krása lesklých mincí

Behaviorální ekonomie se v poslední době vysloveně vyžívá ve vršení případů, kdy se lidé chovají na první pohled nelogicky či iracionálně. Fabrizio Di Muro (University Winnipeg) a Theodore J. Noseworthy (University of Guelph) publikovali nyní v Journal of Consumer Research výsledky výzkumu, po dle nichž vzhled peněz ovlivňuje naši ochotu je utrácet.

Ukázalo se, že dotek opotřebovaného platidla v nás vyvolává pocit znechucení a raději ho pošleme dál, lesklé mince si naopak hýčkáme. Měnu vnímáme nejen jako prostředek k nákupu něčeho jiného, ale i jako samotné zboží. To ovšem není až tak překvapivé, pokud si uvědomíme, že se kovy jako zlato a stříbro odedávna používaly jako platidlo i proto, že jsou „hezké“). Výzkum dále potvrdil, že lidé nakupují různě podle toho, zda mají k dispozici jednu „velkou“ bankovku nebo stejnou částku v drobných. Máme totiž zábrany rozměňovat velkou bankovku, nicméně vzhled peněz může být silnější a tento trend zvrátit, zářivé mince si chceme ponechat spíše než ohmataný papír. Přímo se tak nabízí myšlenka, kdy se tohoto výzkumu chytí nějaký politik a přijde s nápadem, jak tyto poznatky využít k podpoře spotřebitelské poptávky.

Záludnosti podepsaného formuláře

Rovněž následující studie ukazuje, jakými drobnostmi se v realitě řídí lidské myšlení a konání. Naši psychiku údajně ovlivní, zda formulář podepisujete na začátku, nebo na konci. Pokud je v dokumentu podpis (s obvyklou douškou „prohlašuji, že všechny uvedené informace jsou pravdivé“) na začátku, ochota lhát klesá.

Příslušný průzkum provedl tým profesorky Niny Mazarové z Rotman School of Management na University of Toronto. Srovnávaly se různé formuláře amerických pojišťoven automobilů, celkem asi 13 000 uzavřených smluv. Tam, kde se dokumenty podepisovaly na konci, byly v průměru uváděné údaje (najetá vzdálenost apod.) výhodnější pro zákazníky, statisticky se tedy více šidilo. Výsledky mohou být inspirací pro finanční úřady, možná i pro protokoly používané policií.

soutez_casestudy

→ Paradoxy ekonomického rozhodování: Místo pro specializaci

 

Byl pro vás článek přínosný?