Jak bude vypadat bezpečnost v cloudu v roce 2020?

Nahlédněte s námi do budoucnosti bezdrátově komunikující výpočetní techniky a cloudu okem CTO telekomunikační společnosti AT&T, který své predikce pro rok 2020 sice označuje za hrůzostrašné, stejně jako v případě dětských pohádek jim ale přisuzuje dobrý konec. Nastíněná vize však stojí za zvážení i z hlediska zabezpečení.

Podle Donovana budou moci uživatelé v roce 2020 uchovávat veškeré osobní informace o svých životech v cloudu a autorizovat různorodé algoritmy a výpočetní systémy k jejich analýze pro pozdější využití v komunikaci – tímto způsobem bude možné například připomenutí jmen, adres, faktů a dalších více či méně důležitých informací. Dostupnost osobních dat z libovolného koncového zařízení vrhne stín na dnes nezbytně personalizované mobilní telefony a tablety, jejichž potřeba kriticky poklesne.

Nedílnou součást vize Johna Donovana představuje host pozvaný na večeři do domu svého kamaráda, který po zadání přístupových údajů či naskenování otisku prstu uskuteční hovor nebo odešle zprávu prostřednictvím bezdrátového zařízení, které je nainstalováno v domě. Veškeré potřebné osobní informace, které by měl jinak uloženy ve svém vlastním přístroji, budou zpřístupněny z cloudu.

“Klíčem ke všemu se stanou špičky našich prstů, informace tak budou mnohem mobilnější a všudypřítomnější,“ nastiňuje Donovan svou ideu.

Mobilita na ústupu?

V důsledku cloudového repozitáře informací se podle jeho přesvědčení lidé stanou nezávislí na zařízeních, jako jsou smartphony či tablety. „Čeká nás konvergence softwaru a disintegrace zařízení v osobním vlastnictví – stále při sobě jich budeme nosit výrazně méně,“ předpovídá. „Nevidím důvod, abych si musel na návštěvu nosit vlastní mobilní zařízení, zkrátka si půjčím to kamarádovo a přihlásím se ke svým datům na něm.“ Problematiku komunikace na cestách Donovan ve své vizi příliš neřeší.

AT&T s již avizovaným cloudovým konceptem experimentuje ve svých laboratořích. Jeden z testů se stěžejně opírá o návyky spojené s voláním a využíváním dat, jež například potvrzují fakt, že majoritní část lidí v neděli večer volá domů.

Přirozenost analyzovaných typů chování ve finále povede ke zpohodlnění komunikace a přístupu k informacím. „Pokud zásadně zvedám telefonáty z domova v práci, bude mi je zde telefon nadále ohlašovat zvoněním, pokud ale na vaše hovory či e-maily nikdy neodpovídám, pak bych je vůbec neměl slyšet ani vidět,“ vysvětluje s nadsázkou Donovan. „Časové údaje, dny v týdnu, lokace, pracovní versus osobní záležitosti… analýza těchto aspektů nemusí být nutně komplexní záležitostí.“

Sám Donovan byl v laboratořích AT&T použit jako pokusný králík. Technici vzali pod drobnohled jeho veškerou komunikaci včetně telefonátů a e-mailů a vytvořili z ní logy, jež analyzovali ne kvůli obsahu, ale osvojeným vzorcům chování. Z výsledku analýzy sestavili uspořádaný seznam jeho 30 nejbližších přátel. Žebříček vznikl na základě údajů o tom, s kým nejdéle hovoří, komu nejčastěji píše elektronickou poštu či textové zprávy, a mimo jiných vzorců chování bylo dokonce vzato v potaz i to, kdo od něj dostává nejdelší zprávy.

Pro demonstraci jednoho z příkladů si Donovan vybral televizor, který se zapíná na posledně sledovaném programu, přitom by mohl být autorizován jednotlivými členy rodiny a automaticky jim po spuštění nabídnout nejsledovanější kanál. Společně s mapovými podklady a informacemi o umístění by algoritmy mohly srovnávat konkrétní den v týdnu s městem uvedeným v údajích o aktuální poloze a sdělovat autorizovanému volajícímu, že se pravděpodobně nacházíte na dovolené či obchodní cestě.

Úroveň detailnosti informací byla tak osobní a invazivní, že by ji minimálně zpočátku mohla majoritní část společnosti považovat za příliš kontroverzní nebo dokonce „vzbuzující hrůzu“, jak Donovan označil vygenerovaný seznam jeho 30 nejbližších přátel, který byl překvapivě přesnější než jeho vlastní úsudek.

A co na to soukromí?

Již dnes připouští, že se nastíněný koncept ve své rané fázi více než pravděpodobně setká s masivním odporem hájícím soukromí zainteresovaných. Výrobci pyšní na originální pojetí svých smartphonů a tabletů, jako je Apple, budou nadále chtít, aby každý disponoval svým zařízením namísto toho, aby používal zařízení někoho jiného v kolegově bytě, práci či automobilu.

„Nejsou to jen mobilní přístroje a cloud, ve kterých lze data odloučit od fixního umístění v zařízení, stejný princip lze aplikovat také na televizory nebo notebooky.“ Donovanova „disintegrace“ uživatele od zařízení s sebou přinese „vysokou míru flexibility“. „Budeme svědky sociálně úžasných věcí,“ dodává.

Ačkoliv analytik společnosti ABI Research Kevin Burden uznal, že Donovanovy ideje nejsou vyloženě přitažené za vlasy, domnívá se, že bude uchování osobních dat v cloudu pro většinu lidí příliš kontroverzní.

Na jednu stranu již mobilní uživatelé dospěli do bodu, ve kterém očekávají dostupnost internetu všude na cestách, Donovanova perspektiva tudíž „nepředstavuje doslova razantní skok, ale opravdu jej chceme uskutečnit?“ ptá se Burden.
Dává to smysl, oprostit uživatele od věčného přenášení plnohodnotné škály mobilních zařízení. Spotřebitelé již překročili hranici, kdy pro ně mobilní telefon představuje určitý druh módního doplňku či symbol společenského postavení, takže by jim nemuselo vadit používat zařízení, jež explicitně nespadá do jejich osobního vlastnictví.

Nicméně jak Burden příhodně podotýká, ztráta osobních dat telefonů Sidekick z října roku 2009, jež byly uloženy na cloudových serverech firmy Danger, dceřiné společnosti Microsoftu, by měla sloužit jako dostatečné varování pro všechny. „Jedná se o velmi osobní a choulostivou věc, uchovávat své informace v cloudu. Pro uživatele to znamená riziko, které v určitých případech nemusejí chtít podstupovat,“ konstatuje Burden.