Digitální hnízda: První vlaštovky už vylétají

Zatímco střední a zvláště vysoké školství je i vzhledem ke vzrůstajícímu počtu soukromých škol a zapojení do komerčních projektů postupně vybavováno dostačující technikou, základní školy dopadají ve srovnání s evropským průměrem žalostně. Neschopnost a neochota ministerstva školství cokoliv rozhodnout – jenom aby z toho nebyl druhý Indoš – je pověstná, a chcete-li cokoliv v této oblasti změnit, musíte se vydat vlastní cestou.

Lze říci, že jedním z projektů, který existuje ministerstvu navzdory, je projekt digitálních hnízd. V něm s pomocí několika přenosných počítačů v jedné třídě je možné žáky při výuce seskupovat podle odlišné úrovně talentu i znalostí. Základní škola Brigádníků v Praze 10 zavedla model digitálních hnízd ve všech třech třídách prvního ročníku.

„Šedesát prvňáčků ve třech třídách tak pracuje s deseti dětskými notebooky, které si s sebou vezmou i do druhého ročníku. Plánujeme, že i jedna ze dvou tříd prvního ročníku, který nastoupí v září, bude pokračovat v digitálních hnízdech,“ uvádí ředitelka školy Alena Polanská.

ZŠ Brigádníků je tak jednou ze základních škol přejímajících model digitálních hnízd, který se rozvíjel během uplynulých tří let v Základní škole JUDr. Mareše ve Znojmě. Těmi dalšími jsou dvě školy z Prahy 6, ZŠ v Jílovém u Prahy, Novém Městě na Moravě či v Ostravě-Vítkovicích. Znojemská škola pak nejnověji své pojetí digitální výuky klonuje ve své sesterské malotřídce v Konicích poblíž Znojma. Hned sedm základních škol se tak během jednoho roku rozhodlo následovat koncept, jehož silnou stránkou je, že velmi dobře odpovídá současné finanční a personální situaci českého školství.

Zdrojem mohou být fondy EU

Jako vhodný zdroj se totiž nabízejí peníze z evropských fondů, z takzvaného projektu šablon, z něhož zbývá vyčerpat necelou polovinu ze 4,5 miliardy Kč. V dosavadní praxi se však role investorů v rostoucí míře chápou rodiče, kteří si přejí, aby se jejich děti učily v souladu s nejnovějšími trendy výuky, a pořizují svým dětem přenosné počítače. Například v malotřídce v Konicích rodiče koupili dětem netbooky pod stromeček. Z celkem pěti žáků ve třídě jsou tak počítačem vybaveni čtyři. Na škole pak je, aby do třídy pořídila interaktivní tabuli. Digitální hnízda však lze rozběhnout už při mnohem menším počtu počítačů, děti mohou touto metodou efektivně pracovat již od počtu tří či čtyř žákovských počítačů ve třídě.

Psycholog Jiří Šimonek stojící za výzkumem ve znojemské základní škole uvádí, že s používáním počítačů ve výuce se pojí i menší potřeba sdílení společných hodnot, ale větší potřeba sebeprosazení. Jinými slovy, vytrácí se tak potřeba vytvářet skupiny, party, sportovní či jiné týmy a žáci se uzavírají do sebe. Vhodný způsob, jak tomu předcházet, je, že žáci s počítači budou pracovat ve skupinách. Práce a společné projekty skupiny žáků pak mají společenský charakter a rozvíjí se při nich týmový duch. Podle něj jsou digitální hnízda dobrým příkladem, jak si uchovat výhody digitálního vzdělávání, a přitom se vyhnout jeho hrozbám.

A výsledky průzkumu loňských prvňáčků, u nichž došlo k výraznému posunu v efektivitě učení, mu dávají za pravdu. Zatímco průměr pro Českou republiku činí 70?%, ve Znojmě docílili hodnoty 89,3?%. Díky digitálním hnízdům se u dětí zároveň podařilo obrátit vztah k původně nejméně populárním předmětům: češtině, cizím jazykům a přírodovědě, jež se v hodnocení oblíbenosti dostaly na dvojnásobek celonárodního průměru.

Jak vypadá digitální hnízdo?

Digitální hnízdo sestává ze tří základních komponent – elektronické tabule, učitelského počítače a žákovského počítače, se kterým pracuje jednotlivec nebo skupina žáků. Tyto tři komponenty jsou vzájemně propojeny bezdrátovou sítí připojenou k internetu.