Závratná návratnost investic virtualizačních projektů? Může být, ale ne hned

Vyplývá to z průzkumu společnosti Computacenter zaměřené na poskytování IT služeb. Ta se dotazovala seniorních IT pracovníků na jejich zkušenost s virtualizací a zjistila, že pouhá 4 % společností s nasazeným projektem virtualizace desktopů (VDI) se dočkala návratu investice. Situace nebyla o mnoho lepší ani u firem s nasazeným projektem virtualizace serverů, kde ROI dosáhlo jen 6 % společností.

Celkem bylo v rámci průzkumu dotazováno 130 vůdčích IT pracovníků, z nichž 83 % tvrdilo, že VDI přispívá k jednodušší správě a podpoře desktopových aplikací. Zástupci společnosti Computacenter však upozorňují, že tomu tak nutně nemusí být vždy.

„Organizace musejí mít na virtualizační projekty reálná očekávání. Mnoho z nich nedosáhlo kýženého ROI, protože při výpočtu návratnosti investic využívalo převážně nástroje dodavatele hypervizoru a neudělalo si realistickou představu o skutečném stavu věcí," říká Paul Casey, šéf divize Platformy pro datová centra ve společnosti Computacenter.

Dalším důvodem nedosažení ROI je, že zákazníci nástroje využívali nepřesně. „Při zadávání čísel překypovali zbytečným optimismem. Kdybychom stejný nástroj v dané situaci využívali my, vyšlo by nám například místo 6 měsíců do návratnosti investice měsíců 12,“ dodává Casey.

Andy Goddard, šéf divize Nástrojů pro spolupráci ze společnosti Computacenter souhlasí: „Mnozí lidé jsou rozčarováni. Někteří si po implementaci virtualizace desktopů mnou ruce a požívají spoustu výhod, zatímco jiní spláčou nad výdělkem. Implementace VDI je však jedna věc a správa implementované virtualizace věc druhá. Je jasné, že implementací práce nekončí."

Podle Caseyho však není chyba jen v optimistickém využívání nástrojů pro výpočet ROI: „Organizace musejí na virtualizaci a návratnost investic z takového projektu pohlížet holisticky. Jsou věci, které nejdou měřit jednoduše. Celé ROI se točí okolo úspor nákladů, ale nebere v potaz vše. Opravdové benefity jsou mnohem pružnější povahy. Může jít například o to, že si společnost po nasazení virtualizace bude moci díky menšímu počtu strojů dovolit přesun do menší – a levnější – budovy. To je věc, která se s předstihem anticipuje o něco hůře."

Casey i Goddard se shodují, že je důležité využívat kromě nástrojů od dodavatele hypervizoru také nástroje třetích stran: „Zkoušeli jsme celou řadu takového softwaru. Pro správu kapacit je vhodný například Metron-Athene, pro správu rizik a řešení problémů zase Embotics vCommander. Neradi bychom vyzdvihovali jednotlivá řešení, ale kdo hledá, jistě najde to nejlepší právě pro svou situaci."

Přes všechna proti není patrný žádný úbytek v elánu firem pro nasazování virtualizace. Podle zástupců společnosti Computacenter je však před implementací třeba více přemýšlet: „Poptávka po virtualizaci rozhodně neklesá. Před nasazením takového projektu by se však implementátoři měli více zamyslet nad použitými technologiemi a následnou správou. Plánování od prvního dne je klíčem k úspěchu – rozhodnout se mezi dostupnými platformami, určit velikost a rozsah virtuálních strojů, implementovat nástroje pro správu a správně určit implementační týmy – virtulizaci je zkrátka třeba řešit jako celek, nikoli soubor individuálních projektů.“