Hlavní navigace

Temná tajemství podnikové architektury (1)

16. 12. 2019
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: (c) red150770 - Fotolia.com
Na architektuře záleží tolik, že u ní nelze spoléhat na určitý rámec nebo metodiku. Ale nebojte se: nemít metodiku není problém, ale osvobození.

Chcete snížit náklady na IT bez zvyšování technického dluhu? Podniková architektura je vhodné místo, kde začít. Chcete zlepšit provázanost mezi IT a byznysem? 

Podniková architektura je pro to správný nástroj. A co zjednodušení a zefektivnění podnikových procesů? Zkuste hádat, máte jeden pokus.

A právě zde narážíme na paradox: zdokonalení architektury může být výrazným přínosem, ale rámce a metodiky, jejichž smyslem je pomoci se zlepšením architektury, málokdy mají slibovaný efekt. Spíše změní funkci podnikové architektury na věž ze slonoviny s továrnou na abstraktní koncepty odtržené od praktických záležitostí.

Proč po třiceti letech úsilí o vypilování přístupů k podnikové architektuře tolik pokusů selhává? Důvodem jsou temná tajemství, která si je jen málo lidí ochotných připustit. Jak temná? Mám rád měření, takže budu užívat hodnocení od 0 (černá) do XI (bílá) podle zonálního systému, který ve 30. letech vymyslel Ansel Adams.

Varování: Nejtemnější tajemství jsou uvedená až na konci.


TAJEMSTVÍ Č. 1:
Neexistuje měřítko úspěšnosti podnikové architektury hodnocení podle zonálního systému: IV

TOGAF je nejznámější a nejrozšířenější přístup k podnikové architektuře, použijeme jej tedy jako obětního beránka. Pro ty, kdo TOGAF neznají, zkratka znamená architektonický rámec Open Group. Podle Open Group je standard TOGAF osvědčená metodika a rámec pro podnikovou architekturu a užívají jej nejvýznamnější světové firmy ke zvýšení efektivity.

To nás vede k otázce: jakým způsobem byla úspěšnost TOGAF ověřována? Zkusil jsem v Googlu vyhledat „úspěšnost TOGAF“. Bez úspěchu. Zdá se, že ani Open Group, ani nikdo jiný nedefinoval měřítka úspěchu, natož aby sledoval zlepšení oproti výchozí úrovni.

TAJEMSTVÍ Č. 2:
Podniková architektura sleduje chybný cíl hodnocení podle zonálního systému: III

TOGAF uvádí jako přínos vyšší efektivitu podniku. Ale jak každý s alespoň základním vzděláním v oblasti měření ví, „efektivita“ je vždy relativní – počítaná jako poměr veličin, například spotřeba v litrech na 100 km, počet zpracovaných transakcí na dolar nákladů na server nebo počet dokončených „story points“ za hodinu práce programátora.

„Efektivní“ nic neznamená, neznáme-li čitatel a jmenovatel. TOGAF neuvádí ani jedno.

A nejde o pouhé řečnické cvičení. Na efektivitě velmi záleží, pokud vyrábíte ve velkých objemech a trh bude zítra vypadat stejně jako včera.

Většina manažerů si uvědomuje, že změna je jejich jedinou jistotou, což znamená, že na flexibilitě a adaptabilitě záleží podstatně více než na efektivitě.

Kaskádová povaha TOGAF (další temné tajemství) znamená, že tento přístup není dobrou volbou, chceme-li dosáhnout flexibility a adaptability.

TAJEMSTVÍ Č. 3:
Podniková architektura představuje kaskádový přístup hodnocení podle zonálního systému: II

Jeden z důvodů, proč rámce a metodiky pro podnikovou architekturu nefungují, je jejich kaskádová povaha. Dokumentují aktuální stav (což je časově velmi náročné), navrhují ideální budoucí stav (další velmi časově náročný úkol) a plánují cestu z bodu A do bodu B.

soutez_casestudy

Jakmile se změní okolní svět, začíná stejně časově náročné přepisování a překreslování. V praxi to znamená, že zapojení podnikové architektury do změn v podniku nic neurychlí.

Naopak změny zpomalí.

Byl pro vás článek přínosný?