Hlavní navigace

Co může způsobit nepřipravené IT oddělení

28. 2. 2022
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

 Autor: Soitron
Před více než osmi měsíci zažil irský zdravotnický systém největší kyberútok ve své historii. Vzpamatovával se z něj několik měsíců, a to i přesto, že sami útočníci poskytli klíč k zašifrovaným datům. Nechce se ani věřit, že hackeři měli do systému vybudovaný přístup již osm týdnů před samotným útokem a nikdo tomu nevěnoval pozornost. Něco podobného může kdykoliv potkat i tuzemské organizace.

Cílem kyberzločinců ze skupiny Conti bylo odcizení dat z centrálních serverů irského zdravotního systému Health System Executive (HSE). Prostřednictvím ransomwarového útoku došlo na dlouhé týdny k ochromení počítačového systému, což způsobilo rozsáhlé rušení nezbytných operací a zdravotních vyšetření.O sedm měsíců později HSE zveřejnila obsáhlou 157stránkovou zprávu (ke stažení na https://bit.ly/34lcg9c) pojednávající o celém incidentu. Forenzní zkoumání ukázala na celou řadu důležitých faktů, které stály za tímto případem.

Chyběla adekvátní reakce IT oddělení

Zatímco ransomwarový útok byl zahájen 14. května 2021, hackeři poprvé získali přístup do sítě HSE už 18. března infikováním pracovní stanice HSE malwarem – tím, že zaměstnanec na počítači se systémem Windows otevřel z phishingového e-mailu nástrahu v Excelu. Podle zprávy bezpečnostní systémy sice zahlásily několik varování o vážném narušení sítě, ale ty byly špatně identifikovány, a navíc nebyly dostatečně řešeny. To by se zřejmě nestalo, kdyby bylo zapojeno řešení pro centralizaci řízení bezpečnostních událostí a incidentů v jednom bodě (SOC). To minimalizuje reakční doby na incident a škody z něj plynoucí.

Jakmile hackeři získali přístup do sítě, kompromitovali značný počet serverů, exfiltrovali data a pohybovali se laterálně. Zločinci následně požadovali výkupné, HSE však odmítlo zaplatit. Přesto se stalo něco, co není obvyklé. Skupina Conti nakonec sama a bezplatně dešifrovací klíč uvolnila, pravděpodobně poté, co si uvědomila, že zasáhla vládní zdravotní agenturu, a v reakci na veřejné pobouření. I tak obnova zašifrovaných dat trvala více než čtyři měsíce. Počáteční odhady nákladů na obnovu činily neuvěřitelných 600 milionů dolarů včetně 120 milionů dolarů potřebných na upgrade a lepší zajištění zasažených systémů.

Zásadní chyby, které vedly k povedenému útoku 

HSE obnovou dat (údajně šlo o 700 GB) pověřila členy irské armády. Snaha byla ukončena až 21. září, kdy HSE považovala všechna data v serverech za dešifrovaná. I tak některá z nich zůstala stále neobnovená. Zálohovací infrastruktura HSE byla přitom nastavena pouze na periodické zálohování prostřednictvím pásek. Problémem bylo i personální zajištění: HSE zaměstnávalo pouze 350 lidí na IT pozicích a pouze patnáct v rolích bezpečnosti. Těm přitom chyběly odborné znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti. Alarmující také bylo, že HSE mimo jiné neměla:

  • žádné plány nebo příručky pro kybernetickou bezpečnost,
  • bezpečnostní nástroje schopné prozkoumat a aktivovat bezpečnostní výstrahy,
  • centralizovaný seznam kontaktních údajů pro všechny zaměstnance HSE nebo registr majetku,
  • off-line kopie klíčového zabezpečení IT a dokumentace,
  • předem stanovený prioritní seznam aplikací a systému pro obnovu.

Povinná četba pro firmy

Jak ukazuje tento příklad, v dobách, kdy na celém světě exponenciálně roste počet kyberútoků, mnoho institucí stále toto riziko nebere vážně. Nízká úroveň vyspělosti kybernetické bezpečnosti zaměstnanců v kombinaci s absencí nepřetržitého monitorování sítě na výskyt bezpečnostních incidentů a bezpečnostních expertů je přitom vražednou kombinací. Organizace po celém světě mohou být HSE vděčné za to, že je tak otevřená a transparentní a že zveřejnila, k čemu přesně došlo. Všichni se z tohoto incidentu mohou poučit. Dokument přibližující, co se stalo v HSE, bych vedení firem doporučil jako povinnou četbu.


Autor: Martin Lohnert, ředitel centra kybernetické bezpečnosti Void SOC a IT odborník společnosti Soitron 

Autor článku