Hlavní navigace

Cílem je digitální transformace, cloud je jen cesta

11. 1. 2021
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: © ra2 studio - Fotolia.com
Řada podniků obměňuje technologie, nahrazuje staré moderními, ale současně přehlíží původní cíle a inovační záměry byznysu. Přechodem na cloud nemusejí být automaticky vyřešeny všechny potřeby digitální transformace.

Digitální transformace patří v současnosti mezi hlavní témata, jež propojují byznys a technologie a dávají jejich symbióze téměř osudový význam. Nemálo organizací, jak ukazuje průzkum společnosti Capita, si ale stanovilo jiný, zdánlivě jednodušší a dosažitelnější cíl. V těchto podnicích má vyšší prioritu než digitální transformace. Jde o přechod na cloudové služby.

Ačkoli cloud computing patří mezi důležité podpůrné technologie digitální transformace, je podle konzultantů v jistém smyslu podružný. Nemálo firem se ale právě k aplikaci této technologie upnulo a zdá se, že do jisté míry přestaly sledovat cíle a záměry byznysu. Podle slov konzultantů společnosti Capita začaly zaměňovat cestu s cílem. Cloudem ovšem digitální transformace rozhodně nekončí.

V loňském průzkumu se konzultanti společnosti Capita dotazovali dvou set manažerů s rozhodovací pravomocí na cestu či průchod jejich organizace cloudovou migrací a digitální transformací. Zajímalo je, jak původní cíle a záměry podpory byznysu ovlivnily realizaci technologických změn. Ke třem nejvyšším prioritám dotazovaných podniků patřily cloudová migrace (72 %), digitální transformace (61 %), procesní automatizace (45 %) a umělá inteligence a strojové učení (31 %).

Prioritní cloud

Využití cloudových služeb otevírá dveře k mnoha dalším technologiím a jejich rychlé implementaci. Sám o sobě ale nepředstavuje zdroj inovací, k němuž by se organizace měly upínat. Digitální transformaci lze interpretovat jako integrovaný model, v němž se propojují osvědčené technologické postupy s každodenním provozem a inovativními strategiemi. Imperativem doby a příslušných iniciativ se staly právě inovace.

Ty jsou ovšem podmíněné dalšími faktory, zejména kulturní změnou nebo otevřeností v oblasti komunikace a spolupráce. V tomto ohledu slouží cloud computing pro většinu firem jen jako prostředník.

Vysokou prioritu cloudové migrace lze samozřejmě interpretovat i jako snahu o dohnání jistého technologického dluhu. Její upřednostnění před podstatně komplexnější problematikou digitální transformace ale naznačuje minimálně jisté nepochopení, jež se může později negativně promítnout do byznysu. Stane se tak zejména v situacích, kdy migrace na cloudové služby neprobíhá zcela podle představ podniků. V těchto chvílích mohou organizace začít zcela přehlížet původní záměry a směřovat veškerou snahu na úspěšný přechod a jeho dokončení.

Motivy cloudové migrace zastupuje i v průzkumu společnosti Capita sestava osvědčených stálic. Konkrétně jde o redukci nákladů (61 %), zrychlení poskytování služeb a aplikací (57 %), zvýšení bezpečnosti (52 %), zlepšení přístupnosti a dostupnosti (49 %), snížení prostojů (42 %) nebo o splnění regulatorních požadavků (21 %). Je fakt, že ne všechny motivy patří mezi dlouhodobé. Zejména bezpečnostní témata se do žebříčků dostávají až v posledních letech. Dříve dominovala zejména ve výčtech relevantních obav.

Ani motivy cloudové migrace nepřesvědčily konzultanty společnosti Capita, že oslovené organizace úspěšně jdou po cestě digitální transformace. Naprostá většina důvodů se totiž zaměřuje na interní procesy, nikoli na uživatelskou nebo zákaznickou zkušenost. Otázkou je, zda organizace disponují plně integrovanou transformační strategií, která by je na cestě směřující ke konkurenčnímu odlišení a inovativnosti udržela.

V souvislosti s cloudovou migrací není bez zajímavosti časový přehled fází plánování a zahájení přesunů. Obě disciplíny kulminovaly shodně v roce 2017, plány možná o dva roky dříve.

Aktuálně zmigrovaly dotazované společnosti do cloudových prostředí v průměru 45 procent svých úloh a aplikací. Míra již uskutečněných přesunů klesá s velikostí organizace. V případě podniků s 500 až 999 zaměstnanci jde o 60 procent, subjekty s více než 5.000 zaměstnanci zmigrovaly 31 procent aplikací. Tvůrci studie bohužel nerozlišují mezi veřejnými a privátními cloudy. Pravděpodobně budou uvedené hodnoty směřovat k veřejné formě.

Výzvy, problémy, spokojenost

Cloudová migrace se neobejde bez problematických fází, s nimiž její strůjci původně nepočítali. Kompletně se vyhnuly pouze pěti procentům respondentů. 43 procent se potýkalo s bezpečnostními otázkami, 34 procent s nedostatkem vlastních schopností či specialistů. Necelá třetina organizací narazila na problémy při migraci starších aplikací, více než čtvrtina objevila skryté náklady přesunu. 22 procent podniků se potýká či potýkalo s nízkou latencí a s výpadky a 17 procent cloudové řešení označilo za nespolehlivé.

Tvůrci studie sice neuvádějí přesnou hodnotu, hovoří ovšem o v podstatě běžném překračování plánovaného termínu migrace. Důvodem jsou samozřejmě nečekané komplikace.

43 procent respondentů má za to, že cloudové řešení doprovázejí vyšší náklady, než jaké původně plánovali.

58 procent považuje očekávané přínosy za nadhodnocené. Od migrace a jejích výsledků si slibovali více. Polovina organizací musela udělat více architektonických zásahů do aplikací, 40 procent naplnilo původní rozsah, deset procent v tomto směru dokonce ani nedosáhlo plánu.

Ve 27 procentech dotazovaných organizací poklesla náročnost, resp. nákladnost prací spojených se správou infrastruktury a aplikačního portfolia. V 38 procentech se podle mínění respondentů nezměnila, ve 34 procentech naopak vzrostla. Připomeňme si, že snížení nákladů patří na čelní příčky důvodů cloudové migrace.

I přes uvedené problémy hodnotí většina organizací přesun více méně pozitivně. Extrémní spokojenost indikovalo 16 procent respondentů, standardní 60 procent. Pětina dotazovaných manažerů se nepřiklání ani k pozitivnímu, ani k negativnímu hodnocení. Nespokojenost uvedlo pět procent respondentů. Skeptičtější nebo alespoň obezřetnější jsou opět převážně zástupci velkých společností s více než 5 000 zaměstnanci.

Digitalizační doporučení

Aby cloudová migrace nebyla samoúčelnou modernizační iniciativou s omezeným přínosem, sestavili konzultanti společnosti Capita sadu doporučení, jimiž by se organizace v rámci všech kroků digitální transformace měly řídit. Za klíčový počin považují vytvoření digitální vize. Ta samozřejmě nesmí opomíjet provozní požadavky a zefektivnění, ale primárně by se měla zaměřit na vztahy se stakeholdery, na inovace, na poskytování nových produktů a zkušeností zákazníkům.

Digitalizační úsilí musí doprovázet adekvátní vzdělávání. Nedostatek znalostí, schopností a expertů může pokrok iniciativ minimálně zbrzdit. S edukací souvisí také potřeba otevřené komunikace, která by měla zapojit všechny jakkoli zainteresované strany. Aby se digitální transformace nezvrhla, musí být průběžně kontrolována, vyhodnocována. Stranou zájmu nesmí stát ani soulad s regulatorními požadavky. Poslední doporučení hovoří o potřebě vzniku, aplikace a rozvoje inovativního myšlenkového nastavení celého podniku.