BSA proto obesílá firmy, které si nejčastěji pořizují nelicencovaný software či nevlastní serverové licence pro mobilní zařízení: tablety a mobilní telefony. Podvedeným uživatelům hrozí postihy za nelegální užívání softwaru.
V těchto dnech obdrží 10 tisíc tuzemských firem výzvu kvůli podezření z možného užívání nelegálního softwaru. Protipirátská organizace BSA | The Software Alliance se na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru užívaného při podnikání. Obsílky jsou zaměřeny hlavně na menší firmy do padesáti zaměstnanců, které se zejména v loňském roce mohly stát obětí bezskrupulózních obchodníků, kteří nabízejí levnější software bez řádné licence či přímo padělky.
„Podvodně nabízejí na internetu software nejasného původu či zatajují, pro jaké účely je možné software užívat. Kupujícím hrozí postihy plynoucí z porušení autorských práv k softwaru,“ varuje Jan Hlaváč, zástupce organizace BSA, která sdružuje významné výrobce softwaru, například Adobe, Autodesk nebo Microsoft. Mezi neautorizované obchody patří zejména internetové aukce či prodejci bez smluv s výrobci nabízeného softwaru.
„Jednatele žádáme o kontrolu a doporučujeme jim využít licencování v takzvaném cloudu, kde riziko podvodů nehrozí a umožňuje zalicencovat i několik zařízení najednou,“ dodává Jan Hlaváč.
Organizace BSA zároveň firmy upozorňuje na ověření licencování softwaru instalovaného v tabletech a mobilních telefonech, a to včetně přístupových licencí k serverům. „Řada firem nevlastní licence umožňující přístup k serveru z mobilních zařízení, která se u zaměstnanců hojně rozšířila,“ upozorňuje Jan Hlaváč.
80 procent kontrolních nákupů mělo neplatnou licenci
Kontrolní nákupy prokázaly, že více než tří čtvrtiny (80 %) softwaru z neautorizovaných zdrojů nemá platnou licenci. „Jedná se o zdařilé padělky včetně falešných identifikačních štítků (23 %) či o software bez platné licence (40 %) nebo je licence pro nekomerční užití vydávána za komerční (37 %),“ vysvětluje Jan Hlaváč.
Podvedení uživatelé jsou vystaveni významným právním rizikům, a to podobně, jako kdyby software sami pirátsky zkopírovali. „To, že nákup nelegálního softwaru byl proveden v dobré víře, totiž kupujícího nikdy plně nezbavuje odpovědnosti a rizika možných postihů,“ straší Jan Hlaváč.
Průměrná náhrada škody je 390 tisíc korun
Za porušování autorských práv k počítačovým programům může soud podle okolností uložit vysoké peněžité tresty, či dokonce uložit trest odnětí svobody až na osm let. „Hrozí rovněž povinnost uhradit výrobcům softwaru odškodnění, v posledním roce v průměru přesahující 390 tisíc korun,“ shrnuje Jan Hlaváč. Tato částka nezahrnuje náklady na soudní řízení a právní zastoupení: „Ty obvykle navýší náklady o dalších 10–15 procent,“ doplňuje Jan Hlaváč.
Prodejci musí kupující vždy informovat o typu licence a možnosti jejího využití: cena softwaru pro užití doma nebo ve školství se může výrazně lišit a s tím i podmínky užívání. „Kupující musí trvat na písemné specifikaci typu licence a možnosti využití, prodejci jim musí vyhovět, pokud nikoli, kupující by měl takovou nabídkou odmítnout a ideálně informovat výrobce softwaru, Policii ČR nebo BSA prostřednictvím formuláře na stránkách BSA,“ uzavírá Jan Hlaváč, zástupce organizace BSA.
V Česku se podle loňské analýzy společnosti IDC užívá nelegálně 34 procent softwaru. Výrobci softwaru tak ročně přijdou o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun, tvrdí BSA: „Každý třetí software je instalován nelegálně, tedy bez řádné licence,“ dodává Jan Hlaváč.
K odhadu škody podle BSA je ale také vhodné připomenout nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně škody při nelegálním kopírování filmů. Tam soud nepřijal jednoduchou kalkulaci, že každé stažení filmu způsobilo stejnou škodu, jako je prodejní cena filmu, ale požadoval průkaznější vyčíslení poklesu tržeb. Je to průlomové rozhodnutí, které by se mohlo do budoucna projevit i při náhradách škod plynoucích z nelegálního užívání softwaru. Tomu odpovídá i praxe v jiných zemích, kde třeba pirátské kopírování starších verzí Windows je sice nelegální, ale nepřináší finanční újmu, jelikož se jedná o neprodejný software.
BSA čelí velkému množství kritiky za své metody práce, a to je možná i důvod pro to, že v Česku (již) nemá pobočku s právní subjektivitou. Ostatně na svých českých stránkách jako jediný kontakt pro ČR uvádí pouze e-mailovou adresu. Kdyby to byl e-shop, tak od nich nic nekoupím.
Čtěte také:
→ BSA mění taktiku a nabízí pro udavače finanční odměnu 10%
Hlídací pes na poli softwarového pirátství Business Software Alliance (BSA) mění v Čechách svou taktiku. Těm, kteří udají případ nelegálního užívání softwaru, nabízí odměnu až 10% z částky odškodného, které vymůže.
→ Průlomový verdikt: nepodmíněný trest za softwarové pirátství
V Česku byl poprvé odsouzen k nepodmíněnému trestu vězení první člověk, který nelegálně distribuoval programy Microsoftu a Adobe.
Zaujal vás tento článek?
Zaregistrujte se k odběru našeho e-mailového newsletteru. Každý týden tak pohodlně získáte přehled o důležitých událostech v IT branži.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU