Hlavní navigace

Blockchain: Od teorie do produkce

14. 5. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Technologie blockchain se v mnoha podnicích úspěšně propracovala do seznamu hlavních strategických priorit. Manažeři ji už nepokládají za čistě teoretickou disciplínu, kterou je třeba jen sledovat. Pozvolna a opatrně se začíná uplatňovat i v praxi.
Lukas Kriz 14. 5. 2021
Doba čtení: 7 minut

Vnímání technologie blockchain se v průběhu let zcela zásadně změnilo a vyvinulo. Klíčová součást platforem pro správu kryptoměn jasně ukázala, že najde uplatnění v celé řadě hospodářských oborů a v každodenní podnikové praxi. Blockchainu se chopily nejen start-upy, ale i vyspělé podniky. Přestaly jej vnímat jen jako nadějnou technologii s velkým budoucím potenciálem a začaly jej zahrnovat do svých inovačních strategií a výhledů, což dokládají výsledky studie 2019 Global Blockchain Survey společnosti Deloitte.

Letošní rok přinesl další změny. Přístup k blockchainu se posunul od strategií a plánů mnohem blíže praxi. Studie 2020 Global Blockchain Survey ukázala, že manažeři podniků z nejrůznějších odvětví začali do blockchainu investovat. Prosazují a podporují velké i malé projekty, které možnosti a vlastnosti této technologie zužitkovávají na úrovni procesů, kontroly i obchodních modelů.

Rok 2019 přinesl také konec tzv. blockchainové turistiky. Podniky přestaly experimentovat a začaly tuto technologii implementovat i do relativně stabilních aplikací. Vloni jej v praxi používalo 23 procent organizací dotazovaných v rámci průzkumu Global Block­chain Survey, letos šlo o 39 procent jeho respondentů. Díky rostoucí intenzitě produkčního nasazení ale blockchain ztrácí svou pověst přelomové až průlomové technologie. Stává se všednější a již nevzbuzuje takové emoce jako dříve.

V rámci studie Global Blockchain Survey každoročně roste podíl respondentů, kteří si myslí, že marketingový ohlas blockchain jednoznačně přeceňuje a zveličuje jeho pověst i reálné možnosti. Předloni se k tomuto názoru přiklonilo 39 procent dotazovaných, vloni 43 procent a letos 54 procent. Jistou skepsi lze pozorovat i u hodnocení dílčích vlastností této technologie. Ještě vloni si 71 procent respondentů průzkumu společnosti Deloitte myslelo, že blockchain nabízí vyšší úroveň zabezpečení než tradiční technologie. Letos mělo stejný pohled na věc 64 procent dotazovaných.

Na druhé straně ale blockchain každý rok upevňuje svou pozici mezi pěti nejvýznamnějšími strategickými prioritami podniků. Před dvěma roky jej do této skupiny řadilo 43 procent respondentů výzkumu společnosti Deloitte, letos 55 procent.

Digitální aktiva a regulace

V podnikové praxi slouží blockchain primárně ke správě tzv. digitálních aktiv. Pod tímto označením se skrývá digitální reprezentace jakékoli entity, která má ze své podstaty vyplývající nebo získanou hodnotu. Spektrum užití je velmi široké. Digitální aktiva mohou reprezentovat například půdu, zboží, práva k intelektuálnímu vlastnictví nebo běžnou měnu. Také je lze využít pro zastupování finančních instrumentů, majetkových podílů nebo dluhů. Princip tokenizace umožňuje entity jednoduše slučovat nebo rozdělovat. Díky tomu je lze snáze a efektivněji obchodovat na sekundárních trzích, případně věrohodně evidovat změny jejich stavu.

Digitální aktiva nabízejí podnikům výhody, jež v podstatě znají ze světa kryptoměn. Tokenizace umožňuje jednodušší a flexibilnější obchodování, poskytuje transparentní přehledy o  transakcích, obejde se bez centrální důvěryhodné autority. 89 procent respondentů letošní studie Global Blockchain Survey věří, že se digitální aktiva do tří let stanou více či méně důležitou součástí jejich byznysu a odvětví. Podniky je začnou využívat pro efektivnější zpracování transakcí. Čtyři pětiny respondentů se domnívají, že digitální aktiva do jisté míry nahradí státní oběživo, případně budou sloužit jako alternativa k běžné měně.

V této souvislosti nelze opomenout možné problémy, které může blockchain způsobit v oblasti dodržování zákonných povinností a regulatorních požadavků. Čtyři pětiny respondentů tvrdí, že jsou na tyto výzvy připravené. Zohledňují především oblast daní, finančních reportů, oborově specifických regulací nebo bezpečnostní legislativy. Otázkou je, zda ona deklarovaná připravenost platí i pro mezinárodně fungující systémy, na něž se vztahují zákonné požadavky různých zemí nebo regionů.

Kybernetická bezpečnost

Kromě obav z daňových a regulatorních problémů se zavádění blockchainu a praxe digitálních aktiv v podnicích potýká i s dalšími úskalími. Dvě třetiny letošního průzkumu Global Blockchain Survey poukázaly na téma kybernetické bezpečnosti. Pokládají jej za jednu z potenciálních a nejspíše i reálných překážek celopodnikové strategie digitálních aktiv. Jako kritickou bariéru vnímá kybernetickou bezpečnost a s ní spojené problémy zhruba pětina respondentů. Pro ně jde o téma, jež samo o sobě může nasazení blockchainu v jejich organizaci více či méně pozastavit.

Zabezpečení platforem blockchainu opřádá mnoho mýtů. Podle konzultantů společnosti Deloitte je zřejmé, že dva hlavní principy tohoto technologického konceptu jej z podstaty chrání před řadou kybernetických útoků. Jde o užití a kombinaci kryptografie a distribuované databáze. To ovšem neznamená, že jde o nepřekonatelné systémy bez slabých míst. Potenciálně je ohrožují útoky, jež cílí na klíčová přístupová místa. A do budoucna je třeba počítat i s pokrokem v oblasti kvantových výpočtů, který překoná současné metody šifrování.

Globální digitální ID a kontrola konsorcií

Služby a řešení technologie block­chain budou podle 90 procent respondentů letošního ročníku průzkumu Global Blockchain Survey vyžadovat zřízení a správu důvěryhodné globální digitální identity. Jde o prvek, který mimo jiné v rozsáhlých platformách pro správu tokenů, a ne a priori v privátních, v nichž se strany znají, odstraní anonymitu a zajistí vymahatelnost práva. Na každodenní bázi umožní realizaci mezinárodních i vnitrostátních finančních transakcí, ochranu osobních údajů nebo kontrolu dodržování souladu. Realitě a každodenní praxi je ale globální digitální identita jako funkční prostředek, nikoli jako myšlenka, na hony vzdálená.

Rozvoj blockchainových konsorcií patří mezi nejviditelnější praktické přínosy či projevy nové technologie. Seskupení různých firem společně implementují platformy, které slouží jejich společným cílům a zájmům. Konzultanti společnosti Deloitte v této souvislosti poukazují na koncept zvaný coopetition, v němž se spojují termíny spolupráce a konkurence. Mnoho členů podnikových block­chainových konsorcií patří mezi tradiční konkurenty. V rámci implementace nové technologie jsou ale nucení spolupracovat.

Před rokem respondenti průzkumu Global Blockchain Survey indikovali, že smyslu, poslání a potřebnosti konsorcií rozumějí. Letos se posunuli k řešení praktických výzev, jež souvisejí s jejich organizací, řízením, financováním, právním zázemím a riziky nebo s vlastnictvím intelektuálních práv. Právě vztahy uvnitř konsorcií představují podle konzultantů společnosti Deloitte hlavní kámen úrazu a zdroj problémů, které mohou celou iniciativu ohrozit. Současně ale dodávají, že právě blockchainová seskupení firem nebo organizací představují klíčový model pro úspěšné šíření technologie napříč celým podnikovým sektorem.

Zajímají vás informační technologie a chcete získat nadhled?

Odebírejte náš Newsletter, který posíláme zpravidla dvakrát do měsíce a který obsahuje výběr unikátních článků nejen našich autorů, ale také ze sítě mezinárodního vydavatelství IDG.

» Přihlaste se zdarma! [Odběr můžete kdykoli zrušit]