Hlavní navigace

Blíží se konec firemních datacenter?

13. 1. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: © kubais - Fotolia.com
Cloud computing a umělá inteligence transformují dění v podnicích. Pod vlivem těchto technologií by do pěti let mohla on-premise datová centra v mnoha organizacích přestat existovat.
Lukas Kriz 13. 1. 2021
Doba čtení: 7 minut

Předvídání budoucnosti patří odedávna k oblíbeným lidským disciplínám. Nevyhýbá se samozřejmě ani světu komunikačních a informačních technologií. Úspěšné naplnění predikce nezaručí dlouhodobá praxe v daném oboru, jeho detailní znalost nebo pozorování vývoje v něm.

Blízkým perspektivám datových center a síťové infrastruktury se v loňském průzkumu věnovala společnost INAP. Pět stovek IT manažerů a správců infrastruktury mimo jiné vyjádřilo svůj názor na vliv umělé inteligence, strojového učení nebo na měnící se požadavky na spolupráci IT útvarů s okolním světem.

Automatizační boom

Díky novým technologiím čeká datová centra intenzivní vlna automatizace. Čtyři pětiny respondentů předpokládají, že do roku 2025 bude většina relevantních operací kvůli umělé inteligenci a strojovému učení kompletně automatizována. Právě tyto technologie zásadně mění způsob, jakým jsou data ukládaná a sítě konfigurované.

S brzkým a intenzivním zapojením umělé inteligence a strojového učení do automatizace běžných, základních úkonů v datových centrech a ve správě sítí ovšem nesouhlasí všichni. Zhruba pětina manažerů se domnívá, že trh řešení AIOPs (Artificial Intelligence for IT Operations) je i přes rostoucí zájem podniků stále v plenkách. Za pravděpodobnější pokládají další rozvoj a zdokonalení existující softwarově definované automatizace. Postupné zapojování umělé inteligence ovšem nevylučují.

Datový rozmach

Díky umělé inteligenci a strojovému učení generují organizace podstatně více dat než v minulosti. Zefektivňují tím obvykle svůj provoz a zlepšují obchodní výsledky. Ukládání velkých objemů dat jim ale nezřídka přináší komplikace. Zatížení, či dokonce přetížení sítí představuje podle dřívějšího průzkumu společnosti INAP hlavní důvod pro přesun on-premise úloh do externích datových center nebo cloudových prostředí. Mezi hlavní motivy patří snaha o vyšší škálovatelnost a výkon aplikací, snížení zátěže datových sítí a posílení odolnosti datových center.

Právě nynější cloudová migrační vlna nejspíše dovedla 66 procent respondentů letošního průzkumu k názoru, že do pěti let nebudou tradiční on-premise datová centra v podstatě existovat. S jejich pohledem nesouhlasí 34 procent dotazovaných manažerů, kteří podobně radikální stanovisko pokládají za přehnané či zveličené. Ani oni ale nepochybují o tom, že k určité redukci interních kapacit dochází. Není bez zajímavosti, že potenciální rušení nebo významný útlum činnosti interních datových center zpochybňovali ve velké míře především neseniorní respondenti.

Vláda cloudu

Odklon od on-premise datových center nepředstavuje jediný dopad cloud computingu. Otevřel rovněž cestu k dalšímu rozmáhajícímu se trendu, jímž je serverless computing. Téměř tři čtvrtiny oslovených manažerů plánují právě tento model do roku 2025 využívat. Jeho popularita začala růst před šesti lety, kdy společnost Amazon uvedla na trh svou službu Lambda.

Model umožňuje provozovat aplikace bez nutnosti ruční alokace výpočetních zdrojů nebo správy serverů. Jeho odpůrci poukazují především na bezpečnostní aspekty a na omezenou vhodnost jeho aplikace pro různé druhy úloh. Podle jejich názoru se hodí především pro služby s malými požadavky na zdroje.

Téměř čtyři pětiny respondentů průzkumu společnosti INAP se domnívají, že skoro všechny podniky do pěti let začnou využívat multicloudová prostředí a strategie. Právě jejich kvalita, komplexnost a efektivita budou představovat hlavní výzvu nadcházejícího období. Lze ovšem předpokládat, že se tento problém stane v podstatě masovým, a podniky i konzultanti postupně získají bohaté zkušenosti pro jeho řešení.

Multicloudové strategie najdou odezvu i v menších firmách. Ani ony nebudou chtít záviset na jedné platformě a jejím dodavateli. Již dnes si vytvářejí mix služeb SaaS, v němž vyhodnocují nejen funkcionality, ale i ekonomickou výhodnost nebo možnosti migrace na konkurenční řešení.

Nová síťová strategie

Rychlé odezvy a rychlé připojení žádají v podstatě všichni uživatelé síťových služeb. Část jejich poptávky dokážou v blízké budoucnosti uspokojit mobilní sítě páté generace, část si vyžádá změnu přístupu. 75 procent dotazovaných manažerů má za to, že většina podniků začne do pěti let přecházet na strategii edge networkingu. Bez ohledu na jeho definici jde o snahu maximálně snížit latenci přenosů.

Data lze sbírat i zpracovávat lokálně, ve větších objemech a v reálném čase. Ve výsledku se výstupy dostanou ke koncovým uživatelům rychleji a sníží se zatížení přenosových sítí. Zmíněná lokálnost ovšem není míněna doslovně. Edge computing lze realizovat s pomocí geograficky distribuovaných cloudových služeb, sítí CDN nebo optimalizací přenosů.

Odpůrci brzkého rozmachu edge networkingu stejně jako edge computingu poukazují na jeho prozatímní nevyspělost. V následujících pěti letech budou podle jejich mínění možnosti jeho nasazení spíše prozkoumávány a prověřovány než masově aplikovány.

Týmové změny

Nové způsoby přenosů a ukládání dat pravděpodobně nezůstanou bez dopadů na kybernetickou bezpečnost, resp. na její postavení a realizaci v organizacích. Právě z tohoto důvodu předpokládá 68 procent respondentů průzkumu společnosti INAP, že se do pěti let z bezpečnostních manažerů CSO nebo CISO stane druhá nejvýznamnější či nejdůležitější role v podnicích.

S touto představou nesouhlasí téměř třetina respondentů. Domnívají se, že osoba bezpečnostního manažera dostává největší prostor pouze ve chvílích, kdy se děje něco „špatného". Za normálního stavu ji vrcholový management spíše upozaďuje. A na tomto rozložení sil se podle jejich mínění do pěti let nic nezmění.

Dotazovaní manažeři rovněž očekávají další sbližování IT specialistů a týmů věnujících se vývoji nových produktů. Důvod je zřejmý. Oba tábory spojí iniciativy digitální transformace. Odpůrci této vize mají za to, že by IT útvary měly průběžně usilovat o intenzivní spolupráci a partnerství s okolním světem. Radikálně pojatá reorganizace vztahů podle jejich mínění a zkušeností nepřináší očekávané efekty.

Vliv technologických změn na fungování IT útvarů v podnicích představuje jednu z mála oblastí, v níž se dotazovaní manažeři většinově nepřiklonili k jednomu převažujícímu stanovisku. Polovina předpokládá, že se za pět let jejich práce nebo poslání nijak zásadně nebude lišit od současnosti. Stále budou spravovat infrastrukturu, poskytovat aplikace, zavádět opatření proti výpadkům nebo podporovat koncové uživatele.

Druhá polovina má za to, že v důsledku technologických změn zvládnou podstatně více, případně se pustí i do nových projektů a oblastí. Cloudové služby a platformy stejně jako aplikace umělé inteligence na úrovni běžného provozu jim totiž uvolní ruce, zbaví je rutinních úkonů.