Předmětem této analýzy je využití ICT v tuzemské výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, jež má podle aktuální standardní klasifikace ekonomických činností CZ-NACE číselný kód 26. Toto odvětví přitom zahrnuje např. výrobu elektronických součástek a desek (CZ-NACE 26.1), kterou se ze subjektů podílejících se na přípravě této analýzy zabývají např. společnosti AVX, Epcos, ON Semiconductor, Tyco Electronics EC či Vishay Electronic.
Další podskupinou ekonomických činností, jež výroba high-tech produktů v pojetí této analýzy zahrnuje, je také výroba počítačů a periferních zařízení (CZ-NACE 26.2), které se ze subjektů participujících na přípravě této analýzy věnuje společnost Foxconn.
Mezi subjekty, jež se na přípravě této analýzy taktéž podílely, nechyběly ani podniky zabývající se výrobou komunikačních zařízení (CZ-NACE 26.3), jako byly skupiny TTC Holding či Tesla Holding, nebo podniky zaměřené na výrobu spotřební elektroniky (CZ-NACE 26.4), mezi něž patří oba dotazované subjekty ze skupiny Panasonic či společnost SEV Litovel.
Specifickým činnostem ze sféry výroby zdravotnické techniky (CZ-NACE 26.6) se pak z dotazovaných společností věnují firmy Medin a Linet.
Diktát nákladů
Postupující integrace tuzemské ekonomiky do ekonomiky globální měla v kombinaci s velmi štědrými státními investičními pobídkami pro velké zahraniční investory v uplynulém desetiletí za následek výrazný růst tuzemské výroby high- -tech produktů.
To se projevilo velmi výrazně také ve skupině deseti tuzemských výrobců high-tech produktů, kteří byli při přípravě této analýzy dotazováni po více než čtyřech a osmi letech již potřetí. Zatímco tržby těchto subjektů či skupin subjektů za „krizový“ rok 2009 byly ve srovnání s jejich tržbami za rok 2001 více než čtyřnásobné, počet jejich zaměstnanců v době jejich posledního dotazování na počátku jara 2011 klesl zpět na úroveň přelomu srpna a září roku 2006 – tj. na úroveň jen o necelou jednu třetinu vyšší, než jaká byla v těchto podnicích zaznamenána v době jejich prvního dotazování v říjnu roku 2002 (viz graf 1).
Velmi rychlý technický vývoj vyráběných produktů spolu s neméně rychlým vývojem využívaných výrobních technologií a s neutuchajícím konkurenčním tlakem na minimalizaci výrobních nákladů totiž nutil i největší tuzemské výrobce high-tech produktů k důsledné maximalizaci jejich produktivity práce dokonce i v dobách vrcholící ekonomické konjunktury na přelomu let 2007 a 2008 – o následném krizovém období ani nemluvě…
Není tedy divu, že zatímco na celkovém počtu téměř 43 tisíc zaměstnanců ve všech téměř 3 600 tuzemských podnikatelských subjektech zabývajících se výrobou high-tech produktů se třináct subjektů či jejich skupin dotazovaných při přípravě této analýzy podílelo „jen“ necelými dvěma pětinami, byl jejich podíl na celkových tržbách tuzemského high- -tech průmyslu za rok 2009 ve výši více než 239 mld. Kč téměř třípětinový (!).
Využívaná ICT infrastruktura
Jedním z průvodních jevů dramatického růstu produktivity práce výrobců high-tech, participujících na přípravě této analýzy, byl v minulých letech mj. též výrazný růst jejich vybavenosti základní ICT infrastrukturou. Např. počet koncových stanic 
informačních systémů, které v opakovaně dotazovaných subjektech připadají v přepočtu na tisícovku jejich zaměstnanců, se tak od jejich prvního dotazování zvýšil více než dvojnásobek – tj. z původních přibližně 361 v roce 2002 až na 723 v době jejich posledního dotazování v roce 2011 (viz graf 2).
Společně s notebooky přitom ve struktuře koncových stanic informačních systémů opakovaně dotazovaných tuzemských výrobců high-tech zejména v posledních letech výrazně narostl podíl jimi využívaných tzv. ostatních koncových stanic, a to zejména díky rozvoji využití specializovaných grafických terminálů v roli tenkých klientů informačních systémů na straně jedné a stále širšímu využití mobilních příručních počítačů na straně druhé. I přes výše zmiňované změny se však stolní osobní počítače podílely na celkovém počtu všech koncových stanic informačních systémů využívaných tuzemskými výrobci high-tech v době jejich posledního dotazování v roce 2011 stále ještě přibližně třemi čtvrtinami.
Největší – tj. více než dvoupětinový – podíl na celkovém počtu všech stolních PC využívaných těmito výrobci high-tech přitom připadal na počítače prodávané pod značkou Hewlett-Packard, další bezmála třetina pak na stolní PC z produkce firmy Dell a necelá pětina na stolní PC firmy Lenovo.
Obdobné pořadí, avšak s ještě výraznější dominancí systémů prodávaných pod značkou Hewlett-Packard, pak bylo v participujících podnicích zaznamenáno ve sféře jimi využívaných serverů (viz graf 3).
Na celkovém počtu všech serverů provozovaných podniky participujícími na přípravě této analýzy se přitom podílely PC servery již téměř 95%.
Trendy dalšího využití ICT
Zatímco ještě na počátku minulého desetiletí byly ve výrobních závodech producentů high-tech produktů světy jejich „administrativních“ informačních systémů a řídicích systémů výrobních technologií poměrně striktně odděleny, docházelo v posledních letech k jejich stále těsnějšímu propojování.
Vzhledem k rychlé obměně vyráběné produkce i využívaných výrobních technologií však bylo jen stěží možné řešit tuto integraci „za pochodu“ dodavatelsky, což se promítlo mj. i do růstu podílu interních ICT specialistů na celkovém počtu zaměstnanců tuzemských výrobců high-tech a s ním spjatých „provozních“ výdajů (viz graf 4).
Celkový počet všech interních ICT specialistů se totiž ve skupině opakovaně dotazovaných výrobců high-tech participujících na přípravě této analýzy od jejich prvního dotazování v roce 2002 více než zdvojnásobil. Největší, tj. více než třetinový podíl přitom ve struktuře interních ICT specialistů všech participujících výrobců high-tech připadal na pracovníky, kteří nebyli přímo podřízeni vedoucím jejich lokálních útvarů ICT (viz graf 5).
Většina takovýchto ICT specialistů totiž sice měla svá primární pracoviště v tuzemských výrobních závodech participujících nadnárodních výrobců high-tech, avšak tito pracovníci byli v rámci nadregionálních či globálních týmů zodpovědní za jim příslušné oblasti provozu a dalšího rozvoje využití ICT také v zahraničních pobočkách příslušných koncernů. Ani tyto intenzivní snahy o minimalizaci celkových nákladů na ICT cestou sdílení zdrojů v globálním měřítku však nezabránily růstu počtu „lokálních“ ICT specialistů – a to zejména ve sféře interního vývoje aplikací.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU