O tom, jak být úspěšným šéfem, si lze přečíst kdekoliv. Jsou však i šéfové neúspěšní. Minulý týden dostal padáka výkonný ředitel J.C. Penney Rob Johnson – ano, přesně ten pán, který stojí za veleúspěšnými obchody Apple. Jak paradoxní. Je tedy čas začít mluvit o tom, jak být neúspěšným ředitelem.
Vypadá to, že například u Hewlett-Packard z neúspěšných šéfů udělali v posledním desetiletí hotovou vědu, takže v následujícím článku budeme hodně odkazovat na nedávnou historii této společnosti. Můžeme si však vzít materiál i z novějších příkladů, od Yahoo až po situaci v JCP, což je neúspěšný pokus Johnsona o změnu názvu J.C. Penney.
Práce výkonného ředitele: Je vaše, vezměte si ji
Začněme tím, co ředitele odlišuje od jakéhokoliv jiného zaměstnance velké společnosti. Na rozdíl od jiných zaměstnanců tedy výkonný ředitel nemá svého manažera. Místo toho má tři mocné skupiny, jimž musí dělat radost: investory, kteří jsou reprezentováni v představenstvu; zákazníky, kteří ovládají tržby; a zaměstnance, kteří ovládají produkci. Ani politici se nemusejí zabývat tak různorodou skupinou, která může hmotně ovlivnit jejich úspěch.
V dnešní době mají výkonní ředitelé platy, které mohou být až několikrát vyšší než platy následujícího člověka ve firemní hierarchii. Jsou obecně chráněni smlouvami a své platy mají určeny představenstvem.
Ředitelé mohou delegovat většinu práce na ostatní. Čas strávený v práci se u různých ředitelů pohybuje od 12 hodin denně včetně víkendů po několik hodin měsíčně. Nově zvolený výkonný ředitel se příliš formálního školení nedočká, přitom schopnosti potřebné pro tuto práci jsou naprosto odlišné od čehokoliv, co tento člověk předtím dělal. Pokud tedy nebyl šéfem v jiné společnosti. Přestože někteří zpočátku získají poradce, je tato praxe spíše výjimkou než pravidlem, což novým ředitelům do karet nehraje.
Nepomáhá ani to, že jsou ředitelé často obklopeni očekáváními „božské moci“. Lidé od nich zkrátka očekávají, že mávnou rukama a dosáhnou skvělých věcí. Ale jsou to taky lidé, kteří jsou vázáni svými fyzickými a organizačními omezeními, s nimiž by ani Bůh nebyl schopen dělat vše, co po něm akcionáři chtějí. Je docela běžné, že výkonní ředitelé projdou více manželstvími, mají problémy s dětmi a v důchodu jsou nešťastní, a to kvůli ztrátě moci a statutu, které získali společně se svou prací. Jedním z mála známých ředitelů, kteří tomuto hroznému konci unikli, je například Bill Gates.
Autor tohoto článku zná spoustu výkonných ředitelů. Jen minimu z nich ale závidí – a žádného by nechtěl nahradit. Někdy jim vlastní firmy vytvářejí prostředí, v němž je nemožné pracovat. Někdy jsou svými vlastními nepřáteli oni sami. Podívejme se společně na sedm věcí, které jsou nejčastější příčinou pádu ředitele.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU