Letošní Ceny Josepha Fouriera ukázaly, že IT už není oborem pouze pro muže. Soutěž o nejlepší výzkumnou práci v oblasti počítačových věd pořádá společnost Atos již 10 let. Během slavnostního vyhlášení 2. 7. si na pódium Francouzského institutu přišly pro tři ze čtyř cen ženy. První cenu získala Jitka Kostková. Její výzkum invariantů by mohl pomoci návrhářům karoserií zvýšit rychlost a snížit spotřebu vozidel. Vítězka speciální ceny Katarína Furmanová získala za výzkum proteinových interakcí 50.000 výpočetních hodin na superpočítači, které využije pro další bádání.
Autoři oceněných prací získali peněžní odměny, stipendia na stáž ve Francii nebo výpočetní čas na superpočítači v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě. Jedním ze superpočítačů, který bude moci vítěz speciální ceny využít, je nejmladší ostravský superpočítač Barbora, ten do centra dodal Atos v říjnu 2019.
Simulace odhalí možné víry, které zpomalují jízdu
Autorkou nejlépe hodnocené práce je Jitka Kostková z Akademie věd ČR. V oceněné práci se věnuje invariantnímu rozpoznávání. „Prvotní impuls přišel z praxe od inženýrů, kteří navrhují karoserie,“ vysvětluje vítězka, proč se tématu začala věnovat. „Když fouká vzduch kolem auta nebo křídla letadla, mohou se tvořit nežádoucí víry – ty snižují rychlost a zvyšují spotřebu. Invarianty, které jsem ve své práci zkoumala, se dají použít jako nástroj pro automatické hledání těchto vírů v datech ze simulací, která mají inženýři k dispozici a která v podstatě představují jakousi mapu proudění větru,“ přibližuje Kostková, jak by se dal výzkum v budoucnu využít.
Modelování interakcí proteinů s jinými molekulami pomůže při hledání nových léků
Speciální cenu Národního superpočítačového centra IT4Innovations – tedy 50.000 výpočetních hodin na ostravském superpočítači – vyhrála Katarína Furmanová z Masarykovy univerzity. Ve své práci se věnovala vizualizaci interakcí proteinů s jinými molekulami. „Tradiční modely zobrazování molekul, jako je třeba atomický, který znáte z učebnic chemie, jsou pro zkoumání interakcí příliš detailní, nepřehledné a ztrácejí se v nich důležité souvislosti,“ vysvětluje mladá vědkyně. „Nástroje, které jsem vyvinula, umožňují lépe zkoumat vztahy a interakce molekul,“ dodává. Její výzkum může pomoci například při zkoumání funkcí proteinů nebo při hledání nových léků. A protože je výzkum proteinových interakcí velmi náročný na výpočetní metody, odměna v podobě výpočetního času na superpočítači se bude vědkyni hodit.
Dalšími oceněnými byli Jan Hlavnička z Českého vysokého učení technického v Praze, který se věnoval analýze poruch řeči u neurodegenerativních onemocnění, a Kateřina Žmolíková z Vysokého učení technického v Brně za výzkum v oblasti separace řeči, který zvýší přesnost při přepisu řeči na text.
Ceny mladým vědcům předal generální ředitel společnosti Atos Vladek Šlezingr. „Jsem přesvědčen o tom, že pro budoucnost České republiky je důležité podporovat špičkový výzkum. V Ostravě máme jedno z nejlepších evropských superpočítačových center. Výpočty a simulace, které lze na superpočítačích provést, ušetří spoustu nákladných experimentů a času stráveného v laboratořích. Soutěže jako Cena Josepha Fouriera pomáhají objevovat mladé nadané vědce. Naším cílem je dát jim k dispozici nástroje, aby mohli svůj talent plně využít,“ uvedl Šlezingr.
Cenu Josepha Fouriera mohou získat nejlepší studenti doktorandského studia a mladí vědečtí pracovníci v oblasti informatiky a výpočetních věd se speciálním zaměřením na návrh nebo využití výpočetně náročných algoritmů a metod, simulací a modelování či manipulaci s velkými objemy dat pro potřeby vědy a výzkumu ve veřejné i komerční sféře. Letošní ročník byl již desátý v pořadí.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU