Hlavní navigace

Proč nelze spoléhat na průzkumy?

12. 10. 2023
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: profit
Ať už zkoumáte cokoli, musíte se rozhodnout: chcete důkazy, nebo jen na to nebýt sami? Protože průzkumy v oblasti informačních technologií mívají jen mizivou vypovídací schopnost.

Informace podle matematické teorie stejného jména snižuje nejistotu. Pokud vám například řeknu, že jsem dvakrát hodil mincí, víte, že mohly nastat čtyři stejně pravděpodobné výsledky. Když vám ale řeknu, že při prvním hodu padl orel, počet možných výsledků se sníží na polovinu: orel/orel nebo orel/panna.

Informace, kterou jsem vám poskytl, tak snížila vaši nejistotu na polovinu. Vše, co děláme v IT, začíná u „bitu“ jako jednotky informace.

A přesto, když čteme pojednání o našem oboru, až příliš často nedokážou užitečným způsobem snížit naši nejistotu ohledně daného tématu.

Ptáte se, proč to říkám? Jedním z důvodů je, že výzkum v oblasti IT většinou vychází z dotazníkových průzkumů a výsledky bývají formulovány podle osvědčené šablony: x procent z n respondentů dělá nebo plánuje dělat to či ono.

Průzkumy tedy pouze snižují naši nejistotu ohledně toho, kolik lidí nebo podniků dělá něco, co nás zajímá (nebo by podle něčího názoru mělo zajímat). A ani to není jisté, protože nevíme, nakolik byli respondenti ve svých odpovědích upřímní.

Co se dozvíte v článku
  1. Odpovědím nelze věřit
  2. Na tom, koho se ptáte, záleží více než na tom, co říká
  3. Intervaly spolehlivosti výsledky zpřesňují jen nepatrně
  4. Ti, kdo dělají průzkum, zkreslují výsledky
  5. Možný protilék

Odpovědím nelze věřit

Vezměme si náhodný příklad, kdy CIO v průzkumu uvedl, že plánuje racionalizovat své portfolio aplikací. To ale neznamená, že nakonec dostane rozpočet, aby svůj plán uskutečnil. Často bývá odpověď „ano“ pouhým toužebným přáním – dotazovaný by chtěl něco udělat, kdyby mohl.

ChatGPT ve firemním prostředí? Přečtěte si také:

ChatGPT ve firemním prostředí?

Stává se i to, že respondent nechce renomované analytické firmě přiznat, že nemá ponětí, o čem je vlastně řeč. A pokud ano, stydí se připustit, že to, o čem analytici tvrdí, že je zásadní trend, který musí následovat každý, kdo se chce udržet na trhu, prostě pro něj není na pořadu dne.

Hodnota průzkumu z velké části spočívá v následujícím: myslíte si, že by váš podnik měl něco dělat. Něčí průzkum této problematice přisuzuje velkou váhu. Vypadá proto důležitě. Ve skutečnosti je však užití průzkumu k ospravedlnění určitého postupu jen napodobováním ostatních.

Na tom, koho se ptáte, záleží více než na tom, co říká

Průzkumy nesníží naši nejistotu, pokud nejsou doprovázeny informacemi o tom, kdo se jich účastnil – nejen jaké firmy nebo typy podniků, ale také konkrétní pracovní pozice. Koneckonců, zeptejte se IT ředitele, na co plánuje v příštím roce vynaložit prostředky, a porovnejte to s tím, jaké informační technologie je ochoten zaplatit generální ředitel nebo jaké nástroje by potřeboval marketingový ředitel. Je velmi málo pravděpodobné, že se jejich odpovědi budou shodovat.

CS24

Intervaly spolehlivosti výsledky zpřesňují jen nepatrně

Ano, „pachatelé“ průzkumů se zlepšují v tom, že nás dnes již většinou informují o velikosti vzorku. Věnuje však někdo čas a energii na to, aby na základě těchto informací vypočítával intervaly spolehlivosti?

I kdybyste to udělali, intervaly spolehlivosti mají zajímavou vlastnost – když už mluvíme o nejistotě a jejím snižování: snižují naši nejistotu ohledně toho, jak jisté jsou výsledky průzkumu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku