Podle analýzy společnosti S&T CZ během příštího roku bude některou z forem virtualizace – tj. virtuální desktopy, tenké klienty či virtuální aplikace – využívat 10 procent společností a že tento segment trhu v ČR poroste meziročně o 20 procent. „Dříve firmy využívaly hlavně virtualizaci serverů a nyní ,klonují‘ i osobní počítače,“ vysvětluje David Kučera. Z pohledu uživatelů těchto bezdiskových stanic se však oproti stolním počítačům mnoho nemění, i nadále mají přístup ke všem aplikacím a datům, jež jsou nyní uložena výhradně na serveru.
V Česku se očekává 20procentní růst virtualizace
Podle interních analýz společnosti S&T CZ není v Česku tempo virtualizace tak závratné jako například v Německu. Tam podle prognózy společnosti Gartner v roce 2012 až 20 procent podniků nebude mít vlastní IT zařízení a v oblasti softwaru i výpočetních služeb bude spoléhat na outsourcing. „Trh v ČR táhnou velké společnosti v sektoru telekomunikací či finančních institucí s velikostí nad jeden tisíc zaměstnanců, jež představují typického zákazníka,“ říká David Kučera.
Virtualizace je podle tiskového prohlášení stále atraktivnější díky technologii Virtual Desktop Infrastructure (VDI), jež podle Davida Kučery dozrála natolik, že dovoluje široké nasazení ve firmách. „Z analýzy nákladů vyplývá, že investice vynaložené do virtualizace desktopů se firmě vrátí již po 18 až 22 měsících, přičemž se současně významně prodlužuje cyklus obnovy hardwaru na pět až šest let,“ myslí si Kučera.
Kvůli úsporám virtualizují i rozpočtové organizace
Klasické stolní počítače končí zejména ve větších firmách s mnoha pobočkami, jako jsou finanční instituce či telekomunikační operátoři, ale také v řadě rozpočtových organizací z oblasti školství. Například Jihočeská univerzita se rozhodla pro virtualizaci v době, kdy původní informační infrastruktura dosluhovala. Nejdříve začali s virtualizací serverů, později takto nahradili i pracovní stanice. „Nyní máme celkem 90 virtuálních počítačů pro studenty. Postupně chceme virtualizaci rozšířit i na dalších přibližně 500 počítačů, s nimiž pracují zaměstnanci univerzity. Správou počítačů teď administrátoři tráví mnohem méně času a mohou se věnovat jiným činnostem,“ potvrzuje Milan Tržil, vedoucí útvaru IT Jihočeské univerzity.
Na Jihočeské univerzitě po výměně zatím nezaznamenali u hardwaru žádný problém kromě běžného opotřebení klávesnic v důsledku nadprůměrné četnosti užívání. „Plánujeme, že tento nový hardware bude sloužit do ,roztrhání těla‘, u něj nemá co morálně zastarat, takže upgrade bude probíhat jen u serverů a softwaru,“ shrnuje Milan Tržil z Jihočeské univerzity.
Velký tlak na úsporu lidských zdrojů stál za uvedením podobného řešení na největší lékařské fakultě v ČR, 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Fakulta potřebovala zpřístupnit studentské učebny s celkem 150 počítači v co nejrychlejším čase a s co nejnižšími náklady na správu. U počítačů šlo také o to, aby u nich bylo možné kdykoli obnovit standardní konfiguraci a zároveň splnit speciální nároky na výuku budoucích doktorů. Fakulta zvolila systém vzdálené distribuce desktopů, což je méně ambiciózní řešení než virtualizace desktopů, jež nicméně umožňuje streamovat základní image desktopu a zároveň připravit alternativní image s různými verzemi operačního systému či v různých jazykových mutacích. „Nasazení vzdálené distribuce desktopů pro nás znamená úsporu času a díky možnostem, které řešení nabízí, můžeme flexibilněji reagovat na požadavky uživatelů,“ říká Ivan Pešek z IT oddělení 1. lékařské fakulty UK. Podle Ivana Peška již bylo na základě dobrých zkušeností s provozem rozhodnuto o rozšíření o dalších 150 počítačů.
Plusy (a minusy) virtualizace desktopů
Pro:
• Flexibilita – virtuální desktopy lze zřizovat a rušit podle aktuální potřeby.
• Mobilita – můžete s nimi pracovat odkudkoli a kdykoli, například z domova a z jakéhokoli zařízení.
• Úspory – firmám se sníží náklady na management a správu informačních technologií, zejména díky centrální správě a aktualizacích softwaru – důsledkem je i menší počet IT odborníků, jejich převedení na novou práci.
• Spotřeba energie – u virtuálních desktopů pracuje jen server – má to mimo jiné také dopady na úspory energie, které dosahují zajímavých částek, s každým tenkým klientem firma v případě, že nahradí desktop, ušetří za elektřinu 1000 Kč ročně.
• Pokles TCO/ROI – bodem zlomu bývá zpravidla doba 18–22 měsíců, kdy si na sebe virtuální desktopy vydělají.
• Virtualizace desktopů šetří investice do IT a také se díky ní prodlouží cyklus obměny počítačového hardwaru z doporučené stávající doby tří let na pět až šest let.
• Nižší bezpečnostní riziko – tenký klient je jen monitor a veškerá data zůstávají zabezpečena v datovém centru.
• Monitorování zaměstnanců – virtualizované desktopy dávají dokonalý přehled o práci zaměstnance a typech souborů, se kterými pracuje. Lze také dokladovat případné přestupky.
• Konec přelicencování – díky centrální správě je zde jednodušší audit softwaru.
• Postavení IT v rámci podniku – IT jako samostatná obchodní jednotka, je snadné vyčíslit na korunu, kolik kdo koho stojí.
Proti:
• Problematické licencování ze strany Microsoftu – nutnost licencování koncových zařízení přistupujících k virtuálnímu desktopu.
• Datové centrum a jeho infrastruktura – vysoké nároky na virtuální infrastrukturu na straně datového centra.
• Výběr nejvhodnějšího typu virtuálního desktopu – nutnost důkladně rozdělit uživatele podle jejich způsobu práce ve vazbě na nejvhodnější typ virtuálního desktopu.
• Kompatibilita aplikací – je nutná kompatibilita aplikací s moderním prostředím Windows 7 a Windows 2008 R2 serveru (zejména podpora 64bit).
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU