;
Hlavní navigace

Proč se firmy bojí zavádět videokonferenční řešení?

13. 2. 2012

Sdílet

Společnost Ipsos Mori vypracovala pro Cisco studii věnující se překážkám a přínosům ve využívání videokonferencí. V rámci této studie odpovědělo 77 % dotázaných, že mezi největší přínosy videokonferencí patří redukce počtu služebních cest a 76 % respondentů uvedlo, že zlepšují komunikaci na velké vzdálenosti. Pro 69 % účastníků průzkumu je také jedním z jejich největší benefitů úspora peněz. Přibližně dvě třetiny v průzkumu uvedly přínosy jako minimalizace nedorozumění při komunikaci nebo zlepšení spolupráce. Spolu se snížením počtu služebních cest jde ruku v ruce také úspora času. Častí uživatelé konferencí v průzkumu uvedli, že jim ušetří až 7 hodin týdně, což je v podstatě jeden pracovní den.

Studie také ukázala, že je významný rozdíl ve vnímání videokonferencí mezi jejich uživateli a neuživateli. Lidé ve společnostech, kde se videokonference nevyužívají, mají vůči nim často předsudky, které pak představují překážku jejich přijetí. K těmto barierám patří například to, že nemají dostatek informací o jejich přínosech (29 %), mylně se domnívají, že zavedení videokonferencí přinese firmě vysoké náklady (33 %) a 35 % dotázaných si myslí, že překážkou je nedostatek zkušeností s těmito technologiemi. Někteří (23 %) se také obávají, že videokonference nejsou kompatibilní napříč dodavateli. Studie byla provedena u více než 6 000 zaměstnanců ve 12 zemích (USA, Austrálie, Čína, Rusko, Velká Británie, Francie, Německo, Španělsko, Holandsko, Norsko, Švédsko a Dánsko).

Finanční přínosy videokonferencí

Typickým příkladem může být společnost, jejíchž deset zaměstnanců pravidelně jezdí dvakrát týdně po trase Praha-Brno-Praha. Ve většině případů lze nahradit tuto cestu využitím videokonference. Pokud budeme brát v úvahu náklady firmy na jeden kilometr služební cesty, které činí 5 Kč, a celkově ujetou vzdálenost, která by v tomto případě činila 32 000 km, tak měsíčně lze jen tímto způsobem ušetřit 160 000 Kč. Pokud by v tomto modelovém případě implementovala firma řešení v hodnotě 1 milion Kč, tak by jeho návratnost činila jen přibližně půl roku.

V závislosti na typu a velikosti firmy, jejím způsobu fungování a implementovaném řešení se mohou roční úspory plynoucí z využívání videokonferencí pohybovat v řádech stovek tisíc až milionů korun. Návratnost takového řešení se typicky pohybuje mezi šesti měsíci a jedním rokem.

Našli jste v článku chybu?