Hlavní navigace

Mládež by se měla učit programovat. Pro jejich zaměstnání může být nezbytné

16. 10. 2015
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: © Minerva Studio - Fotolia.com
Pryč jsou doby, kdy programování patřilo pouze mezi znalosti IT odborníků. Učit by se ho nově měl každý, i děti základních škol. Bez těchto dovedností se totiž na pracovním trhu v budoucnu uchytí jen stěží, tvrdí IT experti. V České republice je výuka informatiky na základních školách zatím na bodu mrazu, ke změně by nicméně mohlo dojít díky strategii z dílny ministerstva školství. Programovat se však děti mohou učit již dnes. Umožňují jim to projekty českých IT firem a neziskových organizací.

S nástupem digitální revoluce posledních let je stále více zřejmé, že k získání dobrého pracovního místa nebude stačit umět jazyky nebo mít vyšší vzdělání. Již dnes se ukazuje, že je zapotřebí odpovídající úroveň digitální gramotnosti. 

Neznamená to jen napsat na počítači dokument, vytvořit tabulku nebo pracovat s internetem. K práci s informačními a telekomunikačními technologiemi totiž patří i základní dovednosti v oblasti programování. Aby se lidé na pracovním trhu uplatnili, musí vědět, jak programy a aplikace vznikají a jak počítače vůbec fungují.

„V budoucím zaměstnání nás budou provázet digitální technologie, a není to jen případ elektrotechnického vzdělávání, kam je programování často zařazováno. Základy programování skutečně představují nutnou součást obecného povědomí o tom, co mohou technologie pro budoucí uplatnění na pracovním trhu znamenat,“ řekla tento týden během debaty věnované programování jako novému jazyku digitálního trhu manažerka pro oblast školství společnosti Microsoft Irena Brifordová.

EU se na nedávný vývoj digitálních technologií snaží reagovat a začala členské státy motivovat k tomu, aby se programování začaly děti věnovat již s příchodem na první stupeň základních škol. Státy jako Velká Británie nebo Estonsko se změnám přizpůsobily velmi rychle a s rozvojem výuky programování a informatického myšlení u prvňáčků již začaly.

V České republice je situace opačná. Rámcové vzdělávací programy (RVP) českých základních škol s výukou programování vůbec nepočítají a cvičení informatického myšlení nebo algoritmizace jsou pro základní školy pouze dobrovolné. Podle odborníků je to ale chyba. Čím dříve totiž děti takové dovednosti začnou ovládat, tím větší je pravděpodobnost, že se v budoucnu rozhodnou pro studium IT oborů. Programování je navíc vede k tvůrčímu, logickému a kritickému myšlení.

„Měli bychom maximální množství dětí vychovávat k tvořivosti, je to důležité pro jejich budoucnost. Pokud je budeme vést k tomu, že budou IT technologie pouze konzumovat, v ničem jim nepomůžeme,“ myslí si generální ředitel Skype ČR Tomáš Vocetka.

Odborníci ovšem upozorňují, že cílem není udělat z každého dítěte programátora. „Děti se díky programování pouze učí chápat, jak problémy řeší počítače,“ uvedl předseda Jednoty školských informatiků Petr Naske.

Žáci nepřekonají znalosti svého učitele

Problém s digitální gramotností v Česku začíná již na základních školách, potvrzuje konzultant vzdělávání a didaktik Katedry informačních technologií a technické výchovy Pedagogické fakulty UK Ondřej Neumajer. V rámci RVP je totiž pro rozvoj ICT dovedností vyčleněna na celém druhém stupni základní školy pouze jedna vyučovací hodina týdně. Oproti matematice nebo dějepisu a občanské nauce, které mají takzvanou hodinovou dotaci patnáctkrát, resp. jedenáctkrát vyšší, je to podle něj skutečně málo.

Odborníci se v rámci debaty shodli, že by problém vyřešilo, pokud by se programování zařadilo jako průřezové téma do široké škály předmětů. Bylo by například součástí výuky matematiky, fyziky nebo dalších přírodovědných oborů.

Podle vedoucího komunikace společnosti EDUin Boba Kartouse se může s programováním skloubit i řada dalších předmětů tak, aby to děti zaujalo a jeho výuka byla účinnější. „Myslím si, že by programování nemuselo být součástí jen matematiky nebo fyziky, ale například i základů společenských věd. Děti mohou například vytvořit stránku, kde budou volit do školního parlamentu.“

Další problém je podle Neumajera i to, že RVP pro základní vzdělávání pochází z roku 2005 a od té doby zůstává stejný. Za posledních jedenáct let přitom proběhla řada změn a učitelé nejsou pro oblast IT dostatečně kvalifikovaní. „Aprobaci na informatiku má pouze 31 % učitelů, takže dvě třetiny kantorů, kteří tento předmět učí, na to dostatečnou kvalifikaci nemají,“ uvádí Neumajer. Většinou se tak žáci učí pouze to, co umí samotní učitelé.

Bez strategií se to neobejde

Na klíčové problémy se zaměřuje Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 z dílny Ministerstva školství (MŠMT), která byla vydána v minulém roce. „Informatika by se v RVP měla objevit, a to už od první třídy. Je otázkou, jak se vzdělávací program postaví,“ řekla ke strategii její koordinátorka Daniela Růžičková.

Strategie se zaměřuje na tři hlavní oblasti. Míří například na zlepšování dovedností žáků v oblasti práce s digitálními technologiemi tak, aby uměli používat mobilní technologie, internet a měli lepší výsledky při práci s počítačem. Zároveň chce otevřít vzdělávání novým metodám učení, které žáci mohou využívat díky nástupu digitálních technologií. Jedná se například o otevřené online kurzy, nebo webové konference, které může sledovat každý zdarma. Třetí oblastí je rozvoj informatického myšlení, kam spadá i programování.

Na Strategii z dílny MŠMT navazuje i Strategie digitální gramotnosti na období 2015 a 2020, kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
„Chtěl bych vyzdvihnout důležitost dalšího vzdělávání, protože dnes si člověk nevystačí s tím, co se naučil v rámci školy. Polovina znalostí, které člověk během studia získá, nepoužívá. Často je proto zapomene nebo jsou zastaralé a poté je zapotřebí rekvalifikace,“ tvrdí odborný referent v oddělení koncepcí a strategií trhu práce MPSV Martin Sycha.

Strategie MPSV však ani o programování, ani o rozvoji informatického myšlení nehovoří. Podle Sychy je to kvůli tomu, že se Strategie zaměřuje především na starší populaci, které často chybí základní digitální dovednosti, jako je práce s internetem nebo s počítačem vůbec.

Nespoléhejme se na státní správu

Státní správa je za strategie v digitální oblasti často kritizována, protože jsou podle některých názorů krátkozraké. Nemyslí prý na dvacet nebo třicet let dopředu a než dojde k jejich implementaci, vývoj se posune o velký kus dál. Podle expertů ale není nutné čekat, až se Vláda k rozvoji programování u dětí „rozhoupe“. Stačí využít možnosti, které IT firmy nebo neziskové organizace v Česku nabízí.

„Již dnes se mohou školy i jednotlivci bez ohledu na nutné změny v RVP zapojit do celé řady mimoškolních aktivit, které děti baví a které pomáhají odbourávat jejich nedůvěru k IT a programování,“ tvrdí PR konzultantka Martina Bulánková z Microsoftu.

To, že je tento typ aktivit zapotřebí, potvrzuje i Jiří Formánek, ředitel střední školy Delta Pardubice. „Například Microsoft už druhým rokem pořádá Akademii programování, která dětem umožnuje k počítačům přistupovat zábavnou a tvůrčí formou“, uvedl během diskuse a dodal, že podobných možností by podle něj měly využívat i základní školy.

„Pro základní školy je důležitá osvěta, aby věděly, co se s programováním dá dělat a žáci měli možnost si ho vyzkoušet,“ řekl Formánek s tím, že se děti mohou v rámci různých projektů učit i od studentů středních škol.

Programování chybí pořádná kampaň

V Česku existuje řada aktivit. Microsoft spolu s neziskovou organizací Czechitas například spustil vzdělávací projekt Akademie programování, v rámci kterého se děti základních škol až po studenty univerzit učí programovat jednoduchou a zábavnou formou.

Přestože se děti mohou v oblasti programování vzdělávat v rámci různých projektů, stále zde podle odborníků chybí větší popularizace, a to například u rodičů. Ti by měli začít programování vnímat jako důležitou součást vzdělávání a své ratolesti v rozvoji informatického myšlení podpořit.

Stejně tak není podle expertů jednoduché programování dostat do většího podvědomí politiků. „Podle mého je potřeba na podporu programování uspořádat větší kampaň, aby bylo téma chápáno jako problém, se kterým je potřeba něco dělat. Jde o budoucnost této země,“ upozornila během debaty europoslankyně a členka Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Dita Charanzová (ANO/ALDE).