Hlavní navigace

BI nemusí být doménou jen velkých firem

20. 9. 2017
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: © Sergej Khackimullin - Fotolia.com
Širší využití metod business intelligence a business analytics v podnicích souvisí také se způsobem, jakým jsou nasazovány a používány.

Čeho jsme nyní svědky? Podle Lukáše Erbena ze společnosti KPC Group patří mezi nově se rozvíjející trendy vzestup samoobslužných řešení a nástup nové kategorie uživatelů, kteří jsou označováni jako civilní datoví vědci (CDS – Citizen Data Scientists). Samoobslužné analytické nástroje či nástroje pro samoobslužnou přípravu dat umožňují nástroje pro business analytics (BA) a business intelligence (BI) osvobodit od provázanosti či závislosti na specializovaných IT odděleních. „Zatímco v minulosti k takovému oddělení docházelo třeba formou vytvoření specializovaného analytického týmu, samoobslužná BI je určena pro běžné podnikové uživatele s odpovídajícím zaškolením,“ vysvětluje Erben.

Zásadní výhodou takového trendu je, že civilní datoví vědci (CDS), vybavení patřičnými technologiemi, mohou nahradit specializované datové analytiky, jichž je na trhu nedostatek. „Zkušenosti posbírané analytiky Gartneru ukazují, že při vhodném výběru kandidátů lze civilní datové vědce zaškolit v řádu týdnů, zatímco specialisté mají za sebou typicky pětileté vysokoškolské studium v oborech, jako jsou statistika či datová nebo informační věda, a několik let praxe,“ shrnuje výhody Lukáš Erben a dodává, že již v letošním roce poroste počet CDS v podnicích pětkrát rychleji než počet datových vědců – specialistů. Do roku 2019 pak objem analytických výstupů zpracovaných CDS překoná objem výstupů datových specialistů.

Thomas Vavra z agentury IDC CEMA zdůrazňuje změnu přístupu k trhu, ke které u výrobců nástrojů business intelligence a business analytics došlo během loňského roku. „Je jasně vidět rostoucí zaměření na služby,“ upřesňuje Vavra. Jednou z příčin podle něj je snaha zpřehlednit trh, na kterém je k dispozici až příliš široká nabídka. Zákazníci se již nechtějí brodit mořem nejrůznějších technologií a hledat v něm to správné řešení pro své požadavky. Z dosavadních průzkumů, které IDC v našem regionu uskutečnila, je hlavním kritériem pro výběr partnera pro nasazení BI/BA v podnicích důvěra a očekávání, že tento partner bude spolupracovat s firmou delší dobu.
Dalším očekávaným trendem je širší využití kognitivních metod a nástrojů umělé inteligence (AI). Zatím je v Česku využití kognitivních metod a AI velmi omezené, přitom doba, kdy by o nich velké podniky měly vážně uvažovat, nastává právě teď. „IDC předpokládá, že v nejbližších pěti letech bude v nějaké míře každý tržní segment ovlivněn vestavěnými funkcemi založenými na kognitivních metodách a AI,“ doplňuje Vavra.

BI a BA pro SMB

Jak je na tom segment malých a středních firem (SMB), proniká i sem využití technologií BI/BA? Zdá se, že je to obtížnější. Potvrzuje to i Roman Pazdera ze společnosti Karat Software: „U malých a středních firem je zažitá představa, že BI je výsadou nadnárodních korporací, že jde o něco nedostupného. Ale situace se v poslední době značně zlepšuje. Dnes je na trhu řada produktů a specializovaných firem, které jsou cenově dostupné a poskytují dostatečné možnosti splnit zákaznické potřeby.“ Podle Pazdery je logické, že podstatný podíl na BI trhu získávají dodavatelé ERP systémů; v jejich nabídce moduly business intelligence málokdy chybějí. „Z pohledu komplexnosti dodávky pro malou nebo střední firmu je nejlepší volbou pořízení BI přímo od dodavatele ERP. Odpadnou tak starosti s převodem dat do datového skladu a při implementaci BI se lze soustředit na klíčové potřeby a očekávání zákazníka, což celé řešení výrazně zlevňuje,“ shrnuje výhody Pazdera.

Podobně začíná vidět pozitivní vývoj v oblasti SMB i Thomas Vavra. Doba, kdy BI/BA byly výsadou velkých firem, již minula a heslem současnosti je „think big, start small“. Je to i tím, že tyto technologie jsou dnes přístupnější a více škálovatelné. A především levnější a méně komplikované. „I menší firmy dnes přicházejí na to, že i méně náročné technologie mohou přinést podstatný přínos,“ dodává Vavra.

Dalším trendem je poskytování technologií BI/BA jako služby. Cloudová řešení pro oblast BI a analytiky jsou na trhu dostupná jednak jako plnohodnotné samostatné platformy a služby, jednak jako součást podnikových aplikací.

Vyspělost první skupiny dokládá Lukáš Erben tím, že řadu z nich najdeme v magickém kvadrantu Gartneru pro BI&A platformy: Najdete v něm jak dodavatele, kteří se na SaaS/cloud specializují, tak i dodavatele, jež nabízejí cloudovou variantu tradiční BI/BA platformy či řešení. To ovšem ale neznamená, že by druhá skupina, tedy analytické funkce či nástroje integrované do podnikových aplikací, neměla silné zastoupení na trhu. Tyto funkce totiž v minulém roce překvapivě zaznamenaly nejvyšší podíl obratu z cloudových služeb, a to s podílem 16,6 %. „Je přirozené, že ve chvíli, kdy se podnikové aplikace a jejich data přesouvají do cloudu, putují související analytické nástroje a funkce tamtéž,“ komentuje situaci Erben. Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících posun od lokálně provozovaných analytických a BI platforem směrem ke cloudovým službám je datová přitažlivost (data gravity). S rostoucím množstvím dat (resp. jejich zdrojů) umístěných či sbíraných „v cloudu“ přirozeně roste procento organizací, jež nějakým způsobem využívají cloudovou BI.

Podle globálního průzkumu Gartneru mezi 2 244 velkými společnostmi z října 2016 využívalo cloudovou BI/BA aktivně 34 % organizací a dalších 13 % její nasazení bezprostředně plánovalo (výrazně nižší je míra využívání cloudových datových skladů – 16 % aktivní a 16 % plánované). Ve střední a východní Evropě je procento organizací, které cloudovou BI/BA aktivně využívají, nižší, a to 19 % (do průzkumu bylo zahrnuto ale jen 37 organizací). Bezprostřední plány na nasazení cloudové BI má v tomto regionu 32 % respondentů z řad velkých organizací.

Thomas Vavra připomíná, že jde o všeobecný trend. Tím, jak je stále více různých technologií provozováno v cloudu, zvyšuje se i akceptace BI/BA jako služby. I zde je příčinou jednoduchost. „Jestliže si to nemusíme koupit, implementovat ani udržovat, pro bychom to dělali?“ tlumočí Vavra otázku dnešních zákazníků, kterou si kladou i ti z České republiky. „Cokoli jako služba je dnes novou normou,“ dodává Vavra.

Stále však přetrvává obava managementu poskytnout data mimo svoji firmu, připomíná Roman Pazdera s tím, že to platí i pro BI. „U našich zákazníků se tak s požadavkem na provozování BI jako služby setkáváme minimálně. Výjimku tvoří firmy, které v režimu SaaS provozují celý ERP systém a pak stejným způsobem používají také BI,“ uzavírá téma Pazdera.

Vliv regulace

Z hlediska zpracování citlivých osobních dat může sběr velkého množství informací znamenat ohrožení soukromí. Reaguje na to i legislativa a třeba příští rok vstoupí v platnost evropská regulace nakládání s osobními údaji, označovaná zkratkou GDPR. Může být vytrvalé zpřísňování legislativy v oblasti soukromí na překážku dalšího využití metod BI/BA?

Roman Pazdera se domnívá, že pro obchodní korporace provádějící rozsáhlejší zpracovávání osobních údajů to bude spíš znamenat další náklady a nutnost zajistit další administrativní opatření. „Určitě to nebude zásadní překážka pro provozování jejich core businessu,“ vidí situaci optimisticky Pazdera a dodává, že drtivá většina korporátních dat regulacím nepodléhá, a proto omezení ve využití BI nevidí.

Stejně optimistický je i Thomas Vavra; ani on nevěří, že by nová regulace představovala podstatnou překážku. GDPR a podobné regulace ale mohou přimět firmy, aby přehodnotily sběr dat a zaměřily se jen na ta, která mohou přinést nějaký užitek. Data, která přinášejí žádnou nebo jen malou hodnotu, prostě přestanou sbírat, aby předešly regulatorním obtížím.